V zemích, jejichž centrální banky uplatňují záporné úrokové sazby, lidé masivně vyvádějí své peníze z bankovního systému. Zejména v Japonsku, které nedávno negativní sazby zavedlo, se lidé obávají, že tento „nástroj“ může reálně zasáhnout i vklady běžných občanů. Fyzické oběživo, tedy skutečné bankovky a mince, představují v Japonsku zhruba 20 procent všech existujících prostředků. Jinak řečeno pouze jeden z pěti lidí může své peníze skutečně vybrat.
„Zavedení negativních sazeb pravděpodobně zvýšilo zájem japonských domácností o držení hotovosti doma. Tento trend odráží obavy o jejich ekonomickou budoucnost a to není dobré,“ uvedl ekonom Dai-ichi Research Institute Hideo Kumano.
Význam negativních úrokových sazeb
Negativní úrokovou sazbu dosud uplatňují centrální banky pouze vůči komerčním bankám, které tak chce přinutit k aktivnějšímu poskytování úvěrů. Pro banky je pak výhodnější peníze půjčovat i za nízký úrok, než platit za uložení nevyužitých peněz u své centrální banky.
Spoustu volných prostředků však drží i domácnosti a jednotlivci. Je otázkou, zda si komerční banky dovolí uplatnit podobné opatření i na tyto své klienty. Vzhledem k rostoucím problémům bankovního sektoru se však ani tato možnost nedá vyloučit.
Buď připraven
Obava o úspory nutí stále větší množství lidí připravit se na možnost zavedení negativních sazeb i na běžných účtech. Peníze, které mají doma nelze tak snadno zpoplatnit, jako například bankovní vklady. Proto lidé vybírají dostupnou hotovost a ukládají své úspory do bezpečí trezorů. Přestože objem karetních transakcí i elektronických plateb roste, stále většímu zájmu se těší velké bankovky, konkrétně ty ve jmenovité hodnotě 10 tisíc jenů. Jejich objem vzrostl nejvíc od roku 2002, a sice o 6,2 %.
Graf 1
Podle ředitele divize dluhopisů banky HSBC Stephena Majora je domněnka, že peníze lze z bankovního vkladu rychle přeměnit na hotovost, mylná. Kdyby si všichni střadatelé přišli pro hotovost, bankám by bankovky rychle došly, protože tolik jich v oběhu prostě není. Jejich vytištění by zabralo hodně času i peněz, takže centrální banka by mohla lidem vnutit negativní sazby i na delší dobu.
Trezory jdou na dračku
Současně se zájmem o hotové peníze roste i zájem o uskladnění vybraných peněz. Tržby prodejců trezorů vzrostly oproti minulému roku na dvojnásobek. Firma Shimachu již vyprodala svou nejdražší variantu sejfů za 700 dolarů.
Mnoho lidí však zvažuje jiné netradiční způsoby uložení peněz. Obchodnice s technickým zařízením Mariko Shimokawaová bez nadsázky konstatovala, že „v souvislosti se zavedením negativních sazeb uvažuje mnoho zejména starších lidí o uložení svých peněz do matrace.“
Ekonomové jsou znepokojeni
Zavedená opatření měla za cíl podnítit spotřebu a investice, které by dál rozdmýchaly ekonomickou aktivitu. Pokud jsou peníze na běžných účtech, stále je lze uplatnit pro další ekonomickou činnost. Dochází však k pravému opaku. Lidé ve stále větší míře peníze z bankovního sektoru vyvádějí. To působí starosti vládě i centrální bance, jelikož ekonomická aktivita tak směřuje spíš do útlumu.
Situace zlata
V souvislosti se snahou vyvádět úspory mimo bankovní systém se nezbytně vynořuje otázka zlata. Zlato vždy sloužilo jako uchovatel hodnoty, obzvlášť v neklidných ekonomických časech. Cena zlata vyjádřená v jenech neustále roste navzdory nedávné korekci ceny zlata v dolarech.
Graf 2
Negativní sazby v České Republice
Česká republika zatím setrvává v klidu před bouří. Česká národní banka (ČNB) už nyní drží úrokové sazby na dně. Rostoucí tlak Evropské centrální banky, která postupně úrokové sazby snižuje stále hlouběji do záporného pásma, však může přimět investory i střadatele opustit euro a zaparkovat své úspory jinde, v méně riskantních měnách.
Česká republika je pro tento účel ideální. Je po ruce, není v eurozóně a úspory tu zatím nejsou zpoplatněné negativními sazbami. Na zájem o českou korunu tedy mohou mít kroky okolních zemí velký dopad. Rostoucí poptávka po korunách ale může vyvolávat tlak na posílení české měny vůči euru. ČNB už delší dobu posílení koruny brání, a pokud příliv dalších prostředků do koruny opravdu nastane, bude muset reagovat.
To logicky vyvolává otázku, jaké možnosti ČNB ještě zbývají. Kromě intervencí může velmi snadno následovat příkladu velkých světových centrálních bank a snažit se o snížení atraktivity koruny. A negativní sazby jsou v současné době jednoznačnou volbou. I v Česku tedy reálně hrozí, že lidé budou v dohledné době skupovat trezory a hromadně vybírat veškerou volnou hotovost z bankovních účtů.
Autor: Jindřich Smítka
Zdroj: Bloomberg, Beforeitnews, World gold council, Fortune
Foto: Shutterstock
Centrální banky ruší své plány na zvýšení sazeb, neboť neklid na trhu je tlačí do záporu
Jeffrey Gundlach: Investoři ztratí důvěru v centrální banky a zlato bude stát 1400 dolarů za unci
Zlato míří vzhůru
