Loni v červenci pro server Business Insider (BI) analytik banky Credit Suisse Andrew Garthwaite konstatoval: „Podle nás se Čína nachází uprostřed trojité bubliny. Největší investiční bublině (podle podílu investic na HDP), druhé největší nemovitostní bublině a třetí největší dluhové bublině všech dob.“
V centru této třetí bubliny stojí firemní dluhopisy, jejichž objem v posledních letech strmě roste. Dluhopisová bublina vznikla z prostého důvodu – vysoké nabídky. V Číně je zkrátka příliš mnoho dluhopisů.
Firemní dluhy
Čínský akciový trh minulé léto prodělal silnou korekci, při které investoři ve velkém přesouvali peníze z akcií na trh dluhopisů. Zejména pak do dluhopisů firemních.
Podle serveru Business Insider (BI) z této situace v hojné míře těžily zejména už tak dost zadlužené společnosti. Vysoká poptávka po dluhopisech, tedy levné financování, udržovala tyto firmy v chodu. Objem vydaných firemních dluhopisů vzrostl od roku 2014 do roku 2015 o 21 %. BI dále přináší vyjádření banky Societé Generale, podle které se koncem loňského roku jejich hodnota vůči HDP celé Číny vyšplhala na 21,6 %.
To může být hrozbou zejména pro nejslabší článek čínské ekonomiky. Jsou jím prakticky mrtvé (tzv. zombie), až po uši zadlužené společnosti, které roztáčely bublinu na trhu nemovitostí. Tyto firmy v současnosti nejsou schopné vytvářet jakýkoli udržitelný zisk. Jsou už v podstatě v bankrotu, ale přesto stále fungují. V některých velmi závažných případech navíc dostávají od vlády podporu na pokrytí platů zaměstnanců, nebo na úhradu svých dluhových závazků.
Čínský premiér Li Keqiang pronesl před všelidovým shromážděním koncem minulého roku následující: „Ty zombie společnosti s nepochybnou nadkapacitou musíme nemilosrdně odříznout.“
Snižování přebytku výrobních kapacit
Počátkem letošního roku Čína skutečně ťala do živého a začala ořezávat pracovní místa v uhelném a ocelářském průmyslu. Plánem je zrušit zhruba čtvrtinu výrobní kapacity těchto sektorů, což odpovídá 1,8 milionu pracovních míst. Čína však oznámila velké rušení až 6 milionů pracovních míst v různých oborech (ČTETE ZDE). Otázkou však zůstává, zda je to dost. Banka Societé Generale odhaduje, že podpora v nezaměstnanosti dělníků bude vyžadovat zhruba 55 miliard dolarů, tedy ekvivalent 1,7 % vládních výdajů v roce 2015. Centrální vláda má zřejmě spočítáno, že je levnější vyplácet podporu přímo nezaměstnaným, než podporovat bankrotující podniky.
Čína plánuje mezi lety 2010 až 2020 zdvojnásobit velikost své ekonomiky (měřeno podle HDP). K dosažení tohoto cíle potřebuje dosáhnout právě růstu HDP ve výši 6,5 %. Úsporný plán je však v přímém rozporu expanzivním ekonomickým plánem.
Strategický tým banky Morgan Stanley v Asii pro zpravodajství ABC konstatoval: „Současná politika pokračuje ve vypůjčování si z čínské ekonomické budoucnosti, snižuje návratnost kapitálu a neustále zvyšuje zadlužení.“
Jakékoliv klopýtnutí ekonomiky tak jen urychluje odumírání neefektivních společností a vznik zombie firem. To bude pravděpodobně nadále snižovat produktivitu, zvyšovat propouštění a zadlužení bank i korporátního sektoru.
To samozřejmě není dobrá zpráva pro centrální čínskou vládu a potažmo pro komunální vlády. Ty jsou již nyní silně zadlužené a řeší vlastní problémy s mnohdy kolabujícím trhem nemovitostí, nezaměstnaností i nepokoji. Centrální vláda však našla řešení, jak ulevit kumunálním vládám. Rozjíždí dluhopisové trhy s komunálními dluhopisy. Ty mají za cíl transformovat dluhy místních vlád do veřejně obchodovaných dluhopisů.
Další díl se bude zabývat právě zadlužením vlád čínských provincií a programem transformace jejich dluhů do komunálních dluhopisových trhů.
Autor: Jindřich Smítka
Business Insider, The Telegraph, ČTK, Zlato.cz, Brookings, Wall Street Daily, ABC Australia, Shanghaiist
ČTĚTE DÁL:
Trojitá čínská bublina – 1. díl: Zadlužení
Banky v USA omezují výběr hotovosti z bankomatů
