V Británii zlato jen pro majetné
První krok k eliminaci zlata učinila Velká Británie roku 1914. Ačkoli přední ekonom Keynes radil pravý opak, Bank of England (anglická centrální banka) chtěla pozastavit směnitelnost bankovek za zlato. Důvod byl jednoduchý – zlata bylo konečné množství, zatímco půjčky dávaly peněžnímu systému flexibilitu.
Ačkoli britská centrální banka i dál formálně respektovala konvertibilitu „papírových“ liber na zlato, ve skutečnosti stáhla všechny zlaté mince z oběhu a přetavila je na 400uncové zlaté cihly. Díky tomu zlato zůstalo dostupné pouze majetným vrstvám.
Británie si držela zlaté rezervy také proto, aby měla důvěru svých věřitelů a z úvěrů tehdy mohla financovat armádní výdaje na první světovou válku. Díky tomu například americká bankovní dynastie Morganů Británii poskytovala po celou dobu války tučné půjčky, dokud Spojené státy rovněž nevstoupily do války.
USA: vlastnit zlato je zločin
Podobně s konvertibilitou měny postupovaly i Spojené státy. V roce 1933 prezident Roosevelt dokonce oficiálně prohlásil vlastnictví zlata za zločin, a de facto tak poškodil práva svých občanů. Další významný krok přišel roku 1971 ze strany prezidenta Nixona. Jeho vyhláška, jíž pro obchodní partnery USA ukončil směnitelnost dolaru za zlato, měla být dočasná. Ale i dnes zůstává „zlaté okno“ stále zavřené.
Roku 1973 se země G7 (sedmi hospodářsky nejvyspělejších států světa) rozhodly srazit zlato z piedestalu hlavní tvrdé měny. Členům Mezinárodního měnového fondu zrušily povinnost držet zlaté rezervy a ze zlata se stala pouze další komodita.
Zlato se přelevá na východ
Jenže zlato je nezmar, kterému nelze upřít jeho význam. Vždyť Spojené státy si stále drží 8133 tun zlatých rezerv. Eurozóna v rezervách vlastní 10 788 tun zlata. Velké zásoby se snaží akumulovat Čína, která již řadu let přírůstky zlata nehlásí. Server Bullionstar uvádí, že podle výsledků těžby a exportů by skutečné čínské zásoby zlata mohly sahat až na 4000 tun.
Pozadu nezůstává ani Rusko, které do svých devizových rezerv vkládá 200 tun zlata ročně a nyní drží zhruba 1447 tun. Zlaté zásoby rostou i v zemích jako jsou Mexiko, Kazachstán nebo Vietnam. Naopak Velká Británie se ve výprodejích mezi roky 1999 až 2002 zbavila více než poloviny svého zlata. Otázkou je, zda to byl chytrý, nebo neuvážený tah.
Vypadá to, že po desetiletích výprodejů se od roku 2010 centrální banky některých mocností pustily do nákupů zlata. Zlatá horečka postupuje. Důvod je zřejmý z grafu Londýnské burzy s investičními kovy. Cena zlata za poslední kvartál rostla, a to i když v dubnu 2016 zaznamenává malý pokles z hranice 1250 dolarů za unci.
Autor: Daniel Hron
Zdroje: Antimedia, ActivistPost, BullionStar, Financesonline, JimRickards Online, LME, Wikipedia, Twitter, Comex
Foto: Shutterstock
ČTĚTE DÁL:
Cena zlata se rodí v Londýně
Soros: Čína připomíná Spojené státy před kolapsem hypotečního trhu
