Žaloba někdejší ministryni hospodářství, financí a zaměstnanosti neobviňovala z osobního obohacení, ale z nedbalosti, která připravila stát o peníze. Christine Lagardeová před zvláštním republikovým soudním dvorem vinu rezolutně popřela. Také generální prokurátor při procesu prohlásil, že neexistují důkazy, které by umožnily odsoudit Lagardeovou k nějakému trestu.
Není jasné, zda uznání viny při jejím politickém rozhodování povede k odchodu Lagardeové z čela mocného MMF. V případě odsouzení k trestu se to předpokládalo. Lagardeová se dnešního stání nezúčastnila. Její advokát po rozsudku jen řekl, že zváží odvolání. Mluvčí MFF sdělil, že vedení organizace se „brzy sejde“.
„Soudní jednání neposílilo jinak dost slabé obvinění,“ prohlásil minulý týden generální prokurátor Jean-Claude Marin. Podle něj se v případu nemělo vůbec hovořit o nějaké žalobě a mít podobný“atypický“ proces. Je nezbytné nezaměňovat „trestní nedbalost“ a „špatnou politickou volbu,“ zdůraznil.
Případ se týká arbitráže, která přiřkla 403 milionů eur (10,9 miliardy Kč) ze státní pokladny podnikateli Bernardu Tapiemu v jeho dlouholetém sporu se státní bankou Crédit Lyonnais. Tapie se tehdy přátelil s tehdejším pravicovým prezidentem Nicolasem Sarkozym. Lagardeová jako Sarkozyho ministryně tehdy rozhodla, že vleklý spor se vyřeší v rozhodčím řízení, což je považováno za velice neobvyklé. Vzniklo podezření, že se jednalo o něčí nekalý úmysl a arbitráž byla v roce 2015 zrušena, soud přikázal Tapiemu peníze státu vrátit.
Žalobu vyšetřujících soudců proti 60leté političce posuzoval od 12. prosince zvláštní republikový soudní dvůr, který se skládá ze tří soudců, šesti poslanců a šesti senátorů. Jako jediný justiční orgán ve Francii je kompetentní k soudnímu stíhání nynějších i bývalých francouzských ministrů. Postoj generálního prokurátora byl pro tribunál jen doporučením.
(ČTK)
