Prosincové zvýšení úrokových sazeb o čtvrt procento samo o sobě neznamená pro dlužníky výraznou zátěž. Obavy však způsobuje výhled americké centrál banky (Fed) na další trojí zvýšení sazeb v příštím roce.
Podle odhadů Banky pro mezinárodní vypořádání (BIS) si nebankovní instituce mimo Spojené státy napůjčovaly do konce minulého roku bezmála deset bilionů dolarů, z čehož třetina proudila přímo do rozvojových zemí. Jejich zadlužení vůči HDP tak vzrostlo na 110 %, což značně přesahuje obdobné hodnoty zemí z vyspělého světa. Největší množství dluhů nakumulovala Brazílie, Čína a Turecko.
„Nahromadění dluhů od světové finanční krize zanechalo rozvojové trhy obzvlášť zranitelné vůči odlivu kapitálu,“ uvedla ve zprávě BIS.
Podle agentury Bloomberg však investoři jen do poloviny listopadu letošního roku stáhli z dluhopisových fondů rozvojových zemí bezmála sedm miliard dolarů. Odliv kapitálu silně pociťuje zejména Turecko, které se navíc potýká s výrazným propadem hodnoty domácí měny, což dál komplikuje splácení zahraničních dluhů (více zde).
„Odliv mezinárodního kapitálu může poškodit celkovou náladu investorů a dluhové prostředí, ať už v přímém důsledku bankrotů nebo tlakem na firmy k hledání financování z už beztak vypjatých domácích trhů a bank,“ uvedli analytici BIS.
V příštích třech letech navíc nadchází splatnost dluhopisů rozvojových zemí v hodnotě 340 miliard dolarů, což pro představu odpovídá zhruba pětině brazilské ekonomiky. Riziková přirážka, jíž investoři požadují, aby drželi dluh těchto zemí na úkor bezpečnějších amerických dluhopisů, se aktuálně nachází o procento výše oproti polovině roku 2014. Každé další zvýšení sazeb americkou centrální bankou však dál zvyšuje tlak na schopnost institucí z rozvojových zemí splácet své dluhy.
„Vysoké úrovně firemních dluhů přispěly k přehřívání některých rozvojových ekonomik, a tedy k nárůstu rizika finančních potíží v příštích letech,“ dodali autoři zprávy BIS.
(ska)
