Čínská poptávka po špercích i nákupy babiček pro vnoučata stojí podle specializovaného serveru Gold Eagle největší měrou za odhadovanými 2000 tunami zlata, jež se loni prodaly na Šanghajské zlaté burze. „Nákup zlata byl i racionálním řešením pro centrální banku, jak se zbavit přebytku dolarů a zajistit se proti oslabení měny. Je známo, že Čína a Japonsko jsou největšími věřiteli na světě, zatímco Spojené státy naopak nashromáždily největší světový dluh ve výši 20 bilionů dolarů. Vlády obou zemí, USA a Číny, se pozorují s úzkostlivým napětím. Číňané se obávají kolapsu kupní síly své měny, Američané zase kolapsu financování svých dluhů.“
Zlatá burza byla v Šanghaji založena v roce 2002 a je zcela ve vlastnictví čínské vlády. Postupem času se stala největším obchodníkem s drahými kovy na světě. „V poslední době se v Šanghaji prodávalo s více než 25% přirážkou k aktuální ceně, což jen odráží rostoucí poptávku a tenčící se zásoby tohoto kovu,“ doplňuje Gold Eagle. Zlato si v Číně udrželo mnoho ze své vážnosti. Ještě v nedávné minulosti bylo například tradicí darovat ho během svatební sezóny, byť tento obyčej již odeznívá.
Nyní se však stalo účinným zajištěním měny, a to zejména tehdy, když víc než třetina světových státních dluhopisů má výnos menší než nula procent. „Čínská centrální banka mimo jiné kupovala zlato i jako pojistku svých masivních devizových rezerv ve výši tří bilionů dolarů, jež se skládají převážně z amerických vládních dluhopisů. Připojila se tak k dalším centrálním bankám v čele s Ruskem, které nakupuje zlato už 21 měsíců v řadě.“
Dnešní vzestup Číny, největšího obchodního partnera USA, je výzvou pro americkou dolarovou hegemonii. Čínský renminbi se stal součástí koše rezervních měn Mezinárodního měnového fondu. Čína dál inovuje své finanční trhy a stala se i největším obchodníkem se zlatem na světě. Není divu. Země s jednou a čtvrt miliardou obyvatel je nejen největším spotřebitelem, ale i největším producentem zlata na světě.
(rek)
