
CPTPP má omezením či odstraněním cel a dalších obchodních překážek uvolnit vzájemný obchod a stanovit společné standardy v mnoha oblastech, od práv zaměstnanců až po ochranu životního prostředí. Dohoda vstoupí v platnost, jakmile nejméně šest členských zemí dokončí domácí proces její ratifikace.
Dohoda CPTPP zahrnuje Japonsko, Brunej, Malajsii, Vietnam, Singapur, Austrálii, Nový Zéland, Kanadu, Mexiko, Chile a Peru. Tyto země se na světové ekonomice podílejí zhruba 13 procenty. V případě účasti Spojených států by podíl dosahoval 40 procent, upozorňuje agentura Reuters. I bez účasti USA bude nicméně dohoda CPTPP pokrývat trh zahrnující téměř půl miliardy lidí.
Důležitý signál
Podpis dohody přichází v době obav, že Trumpův plán uvalit cla na dovoz oceli a hliníku do Spojených států rozpoutá globální obchodní válku. Chilský ministr zahraničí Heraldo Muňoz podpis dohody označil za důležitý signál namířený proti protekcionistickým tlakům.
Podle serveru BBC se předpokládá, že z dohody budou nejvíce těžit asijské země, zatímco pro bohatší státy, například Kanadu a Austrálii, budou přínosy méně výrazné.
Konečná podoba CPTPP byla představena v únoru. Zrušeno nebo změněno bylo 22 ustanovení včetně pravidel týkajících se duševního vlastnictví a dotování léků, na kterých v původní dohodě TPP trval Washington.
Připojí se Británie?
Přestože Trump v průběhu své volební kampaně označil TPP za „katastrofu“, není změna jeho postoje vyloučena. V lednu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu americký prezident řekl, že jeho země by se k dohodě mohla vrátit, pokud dostane lepší podmínky.
Spekuluje se rovněž o tom, že by se k dohodě mohla po plánovaném odchodu z Evropské unie připojit Británie. Určitý zájem o připojení k dohodě po dokončení brexitu již signalizoval britský ministr obchodu Liam Fox a Austrálie naznačila, že je této myšlence otevřena, píše server BBC.
(ČTK)