Velikost českého trhu se vzácnými numismatickými materiály je z hlediska ekonomiky jako celku naprosto titěrná, uvedl analytik společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda. Nízký objem tržeb však tento trh vykazuje i se srovnatelnými trhy jiných alternativních aktiv. Například tuzemský trh investičního zlata je osmkrát větší.
To, že objem numismatického trhu vykazuje nyní růstovou dynamiku, není podle něj překvapivé. Ekonomika jako celek prosperuje, mzdy znatelně rostou a domácnosti tak přirozeně disponují více penězi, které mohou vložit do exotičtějších tříd aktiv. Lze je tedy zařadit mezi investiční aktiva typu diamantů, umění, vín či automobilových veteránů, podotkl Kovanda.
Podobnost s akciovými trhy
Ve světě je výkonnost indexů vzácných mincí podobná výkonnosti globálních akciových trhů, upozornil mluvčí společnosti Finlord Boris Tomčiak. Problémem vzácných mincí je podle něj jejich velmi nízká likvidita, proto je tato investice skutečně vhodná jenom pro dlouhodobé a zkušené investory. Numismatické předměty mají pro investory i přínos ve výjimečnosti, což je někdy větší lákadlo než samotný potenciální výdělek, poznamenal.
Nejdražší českou mincí se stal 7. dubna 2017 zlatý svatováclavský desetidukát z roku 1937, který se v Praze vydražil za 660 tisíc eur, tedy v přepočtu za zhruba 18 miliónu korun. Vyvolávací cena činila osm milionů korun. Dukát byl vydražen v aukci, která neměla v historii české numizmatiky obdoby. Svým prodejem vydražený desetidukát překonal zatím nejdražší desetidukát Albrechta z Valdštejna z roku 1630, který se v roce 2016 prodal za 12,5 miliónu korun.
(ČTK)
