Zavedením obchodů s mezinárodními deriváty a komoditami tak ostrovní premiér Pravin Jugnauth plní část svého programového prohlášení, v níž se zavázal přivést na Mauritius zlato. Mauricijská komise pro finanční služby již schválila žádost o softwarovou licenci americké IT společnosti Mindex, v jejímž systému má komoditní burza pracovat. Předseda burzy Hirander Misra uvedl, že k činnosti burzy budou patřit také sejfy na skladování fyzického zlata, a dokonce i rafinerie drahých kovů.
„Je to investice za přibližně 35 milionů dolarů,“ sdělil Misra v rozhovoru pro agenturu Bloomberg. Podzemní sklepení s trezorem má pojmout zhruba 400 tun zlata či jiných vzácných kovů. Předpokladem je, že v příštím roce se na mauricijské burze zobchoduje 31 tun zlata, uvedený objem by se ale měl do roku 2023 zvýšit na 156 tun ročně.
Pro srovnání uveďme, že například v dubnu bylo na největším zlatém trhu světa v Londýně podle London Bullion Market Association v průměru každý den zobchodováno 637 tun zlata za přibližně 27 miliard dolarů. „My jsme s našimi odhady byli velmi konzervativní,“ řekl Misra agentuře. „Během tří let počítáme s obchody se zlatem v hodnotě 1,1 miliardy dolarů,“ dodal.
(rek)
