Vznik svěřenských fondů umožnil občanský zákoník z roku 2014. Do svěřenského fondu může zakladatel vložit majetek a tak si ho chránit před situacemi, při kterých může o majetek přijít. Fondy jsou tak mimo jiné využívány při situacích jako rozvod, insolvence nebo mohou nahradit dědické řízení. O fond se stará správce. Činnost správce mohou kontrolovat zakladatel či jiné k tomu určené osoby.
Ke konci loňského roku bylo podle Generálního finančního ředitelství 485 svěřenských fondů, které měly DIČ. Podle Poncarové to byla loni jediná statistika fondů, protože ještě neexistovala povinnost registrace. Koncem roku 2016 bylo v ČR 279 fondů.
Zažádat o zápis do evidence v současnosti musí nejen nově zakládané, ale i dříve vzniklé fondy. Na splnění této povinnosti měly šest měsíců a lhůta skončila 1. července. Pokud návrh na zápis nebyl do tohoto termínu podán, správa svěřenského fondu zanikla.
„Lhůta je v tomto případě prekluzivní, proto zmeškání nemůže soud prominout. S jejím uplynutím jsou spojené hmotně právní důsledky, jako je zánik správy svěřenského fondu. Ve všech případech se čeká na výsledek odvolání proti tomuto usnesení,“ uvedl generální sekretář Komory svěřenských poradců a správců Pavel Kolář. Evidenční povinnost podle něj nesplnily většinou tzv. samosprávné svěřenské fondy, kdy pověřený správce z rodinného nebo blízkého okruhu nepřistoupil k zápisu s náležitou odbornou péčí. Přesný počet neuvedl.
Nejznámějším příkladem svěřenského fodnu jsou fondy premiéra Andreje Babiše (ANO). Ten, aby se vyhnul střetu zájmů, vložil své podniky Agrofert a SynBiol do svěřenských fondů, na které má dohlížet mimo jiné jeho žena Monika Babišová.
(ČTK)
