
Podle listu The Guardian, který cituje ze zprávy ekonoma Nouriela Roubiniho, procházela loni světová ekonomika synchronizovanou expanzí.
Růst probíhal současně jak u rozvojových trhů, tak i u rozvinutých ekonomik. Inflace se blížila nule a centrální banky se ji stále snažily rozhýbat monetárními opatřeními.
Investoři nevěděli, co očekávat od kroků nově zvoleného prezidenta Spojených států Donalda Trumpa a tak mu dali téměř roční zkušební období od začátku jeho funkce. Pozitivně přitom oceňovali jeho daňovou reformu.
Letos již podle Roubiniho není světový růst vůbec synchronní. A přestože svět nadále prožívá mírné oživení, tak ekonomika Velké Británie, eurozóny, Japonska i mnoha dalších citlivých trhů rozvoj spíše brzdí.
Svět tak z ekonomického pohledu svým růstem dál táhnou nejvíc Spojené státy a Čína. Obě obchodní velmoci však nyní zabředly v eskalující obchodní potyčce, jež ohrožuje nejen jejich růst.
Inflace a růst amerických sazeb
Plná zaměstnanost a vyšší ceny ropy v poslední době popohnaly americkou inflaci. Na tu reaguje Americká centrální banka (Fed) přísnějším výhledem rychlejšího zvyšování úrokových sazeb.
Očekávání vyšších úrokových sazeb nadále posiluje dolar, což zřejmě povede k vyšším obchodním přebytkům, protože vývozní ceny amerických exportérů budou na světových trzích dražší. Zároveň spolu se sílícím dolarem a utahováním úrokových sazeb rostou také obavy o zadlužené země jako jsou Turecko, Argentina, Brazílie či Mexiko.
Volatilita světových trhů
Na rozdíl od předchozích let, kdy se světové trhy popasovaly pouze s krátkodobým rizikovým obdobím, se však nyní musí připravit na dlouhodobé období nejistoty. Na akciové trhy totiž doléhá vyšší volatilita a náhlé poklesy cen akcií.
V současné situaci navíc centrální banky nebudou trhy nadále podpírat politikou levných peněz. Utahování úrokových sazeb totiž brzy dorazí i do Evropy. Evropská centrální banka nedávno oznámila, že do konce roku ukončí svůj program nákupu cenných papírů.
Dalším prvkem nejistoty se stala i samotná politika amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten svými výroky a politikou podkopává světový růst a geopolitické pořádky platné od druhé světové války.
Výhled do budoucna
Podle Roubiniho lze očekávat, že politika amerického prezidenta Donalda Trumpa bude ekonomickému růstu v budoucnu spíše škodit. Skutečné následky se však podle Roubiniho naplno projeví až v budoucnu a nelze je předvídat.
V jejich důsledku tak podle ekonoma nejspíš dojde k útlumu přímých zahraničních investic a růstu vládních deficitů i celkového zadlužení země. Protimigrační restrikce navíc mohou omezit příliv pracovní síly na napjatý americký pracovní trh. Popichování soukromých amerických firem se nejspíš také negativně odrazí na jejich chuti investovat a nabírat další lidi v USA.
Růst vs. pokles
Roubini upozornil, že v jednu chvíli budou mít poklesové faktory navrch nad těmi prorůstovými. V druhé polovině roku 2019 tak podle jeho predikce vyprchá efekt fiskální stimulace ze snížených korporátních daní a Fed ve snaze zkrotit inflaci nejspíš přestřelí rovnovážnou úrokovou míru.
Tou dobou se ještě rovněž zhorší volatilita akciových trhů a během roku 2020 by se celková ekonomická situace mohla zvrhnout v pokles a recesi. Roubini prognózu uzavřel krátkým shrnutím, že období mírných rizik pro světový růst se zdá být za námi a současná riziková doba s námi naopak nějakou chvíli zůstane.
(ska)