„Rozpočet asi letos neskončí v krásných kladných číslech, ale schodek 40 miliard Kč se podaří splnit,“ souhlasil člen rozpočtového výboru Sněmovny Jiří Dolejš (KSČM). Také podle místopředsedy ČSSD Romana Onderky je reálné 40miliardový schodek dodržet.
Podle předsedy poslaneckého klubu Zbyňka Stanjury (ODS) bude dodržení naplánovaného schodku velmi těžké. Připomněl, že letos odpadnou loňské mimořádné rozpočtové příjmy 30 miliard Kč. Jsou zde významná rizika, v polovině února je těžké předpovědět výsledek za celý rok, podotkl.
Hlavní rizika vývoje české ekonomiky podle Zamrazilové přicházejí ze zahraničí, jde zejména o takzvaný tvrdý brexit a zpomalení německého hospodářství. Prvotně by byl ohrožen vývoz – páteř tuzemské ekonomiky. Dopad na zaměstnanost by se projevil za rok až dva, poznamenala.
Vláda plánuje stejný schodek rozpočtu i v letech 2020 a 2021
Zamrazilová upozornila na napjatou situaci na českém pracovním trhu. „Tlak je enormní, mzdy tlačí na ceny a na ziskovost firem. Pozorujeme vyšší investiční záměry podniků k tomu nahradit pracovní sílu technologiemi a stroji, což se bude postupně projevovat na strukturálním profilu ekonomiky,“ uvedla.
Dopad tvrdého brexitu na snížení hrubého domácího produktu české ekonomiky o odhadované procento se podle Stanjury projeví na snížení rozpočtových příjmů o 15 až 20 miliard Kč.
„Při přípravě rozpočtu na příští rok se kvůli dramatičtějšímu zhoršení tempa hospodářského růstu a naskočení některých politických slibů, jako je třeba valorizace důchodů, dostáváme do napětí,“ doplnil Dolejš. Jeho strana proto podle něj vrací do hry téma daňové progrese korporátních daní, třeba v podobě sektorové daně.
Ministerstvo financí už při schvalování rozpočtu na letošek se schodkem 40 miliard korun uvedlo, že i v letech 2020 a 2021 plánuje stejný schodek rozpočtu. Schválený státní rozpočet na loňský rok počítal se schodkem 50 miliard korun, nakonec skončil s přebytkem 2,9 miliardy korun.
(ČTK)
