
Index aktivity zpracovatelského sektoru se snížil na 49,2 bodu z lednových 50,5 bodu. Dostal se tak pod klíčovou padesátibodovou hranici, která je předělem mezi růstem a poklesem aktivity. Útlum ve zpracovatelském sektoru byl nicméně kompenzován rychlejším růstem ve službách. Souhrnný index podnikatelské aktivity, který zahrnuje průmysl i služby, tak stoupl na 51,4 bodu z lednových 51 bodů.
„Ekonomika eurozóny v únoru zůstala v blízkosti stagnace,“ uvedl hlavní podnikový ekonom společnosti Markit Chris Williamson. „Údaje z průzkumu naznačují, že pro HDP by v prvním čtvrtletí mohlo být obtížné stoupnout výrazněji než o 0,1 procenta,“ dodal.
V loňském čtvrtém čtvrtletí se HDP eurozóny podle statistického úřadu Eurostat zvýšil o 0,2 procenta, tedy stejným tempem jako ve třetím kvartálu. V celém loňském roce hospodářský růst eurozóny zpomalil na 1,8 procenta z předloňských 2,4 procenta. „Za slabostí stojí zpracovatelský sektor, který nyní vstoupil do svého prvního poklesu od poloviny roku 2013,“ uvedl Williamson.
Eurozóna se v poslední době potýká s negativními důsledky slábnoucího růstu globální ekonomiky, sporů v mezinárodních obchodních vztazích a nejistoty kolem připravovaného odchodu Británie z Evropské unie. Mezinárodní měnový fond (MMF) minulý měsíc snížil odhad letošního růstu ekonomiky eurozóny na 1,6 procenta z dříve předpokládaných 1,9 procenta.
(ČTK)