Švýcarsko má řadu velkých zlatých rafinérií, které se specializují na odběr surového zlata z dolů a zlatého šrotu, jež čistí a přetavují do v Asii nejvíc poptávaných zlatých cihel a slitků. Množství zlata, které plyne přes Švýcarsko sice v posledních letech pravděpodobně kvůli výstavbě nových rafinerií zlata v Asii a na Středním východě (i když některé jsou ve vlastnictví švýcarských rafinerií) kleslo, i přesto zůstává obrovské.
„V roce 2018 to byl zhruba ekvivalent poloviny celosvětově vytěženého zlata. Pokud započítáme čínskou produkci kolem 400 tun (která zůstává v Číně), zpracovávají švýcarské rafinerie množství zlata, jež činí asi 50 % celosvětové těžby bez čínské produkce,“ vypočítává britský odborný web Sharps Pixley.
„Ze švýcarské statistiky o vývozu zlata vyplývá, že přibližně 1266 tun, tedy téměř 86 % zlata, putuje do asijských a středovýchodních zemí. Tím se potvrzuje dlouholetý trend toku zlata ze západu na východ. Navíc je východní ekonomika vnímána jako silnější a je méně pravděpodobné, že se tam exportované zlato dostane zpět na trhy,“ dodává web londýnského obchodníka se zlatem.
Druhý sled
Asie a Blízký východ v čele s Čínou zůstávají pro zlato hlavními spotřebitelskými oblastmi. Není pochyb o tom, že globální situace v oblasti nabídky a poptávky se ve druhém sledu opírá také o pokračující vysokou spotřebu zlata v Indii, Francii, Thajsku, Singapuru, Malajsii, arabských emirátech a konečně i v sousedním Německu, kde jde v řádu o několik desítek tun.
„Očekává se pokles těžby zlata v Číně, ale malý pokles čínské spotřeby nebude považován za příliš znepokojující, zejména pokud nákupy centrálních bank dál zůstanou na zvýšených úrovních,“ analyzuje výhledy zlata Sharps Pixley.
(rek)
