
„BNR může skladovat zlato z devizových rezerv v zahraničí pouze za účelem získání příjmu. Zlato, které drží BNR v zahraničí, nesmí překročit pět procent z celkového množství zlatých rezerv,“ stojí v návrhu senátorů. Současný odhad je, že 65 procent rumunského zlata je uschováno v zahraničí. Rumunská zlatá rezerva činí 103,7 tun a na konci loňského roku dosáhla hodnoty 3,84 miliardy eur.
Návrh zákona nyní putuje do Poslanecké sněmovny k rozpravě. Legislativní rada vlády ale připomíná, že takový krok podléhá schválení ze strany Evropské centrální banky. Informuje o tom web Profit.ro.
Odpůrci návrhu oponují, že přestěhování zlata by ohrozilo schopnost vlády půjčit si na finančních trzích, zejména v případě nové recese. Dále říkají, že navrácení zlata do země by navíc bylo velmi nákladné finančně.
Příklady táhnou
V posledních letech se už několik zemí rozhodlo repatriovat své zlaté rezervy. V roce 2014 přestěhovalo přes 122 tun zlata, jež mělo v New Yorku, Nizozemsko, které i přesto stále drží 69 procent zlata mimo své území v New Yorku, v Ottawě a v Londýně, uvádí server Business Review.
Německo v letech 2013 až 2016 přemístilo přes 530 tun svých zlatých rezerv z New Yorku a Paříže do Frankfurtu nad Mohanem. To představuje něco málo přes třetinu celkových zlatých rezerv Německa. Tamní centrální banka má v úmyslu do roku 2020 alokovat 37 procent svého zlata v New Yorku a 13 procent v Londýně. Zbytek by měl být uskladněn ve Frankfurtu.
Maďarská centrální banka loni na jaře oznámila, že do Budapešti přestěhuje tři tuny zlata, které měla v té době v Londýně. Maďarsko ale mezitím začalo nakupovat zlato a na podzim 2018 desetinásobně navýšilo jeho množství v rezervách na 31,5 tuny.
V roce 2012 převezla Venezuela do Caracasu 160 tun zlata z rezerv, které měla v USA a Evropě. V loňském roce se pokusila repatriovat dalších 14 tun z Londýna, ale Bank of England pod hrozbou sankcí ze strany Spojených států převod odmítla, uzavírá svůj výčet rumunský Business Review.
(rek)