Dvaapůlkrát nižší výnosy evropských peněžních ústavů a především těch v eurozóně způsobují vnější tlaky, ale i zátěž z minulosti. „Doplácejí na nízké úrokové sazby prosazované Evropskou centrální bankou (ECB) a musejí dokonce platit vysoké úroky za vklady,“ vysvětlil agentuře DPA analytik EY Claus-Peter Wagner. K tomu na evropské banky doléhá slábnoucí hospodářský růst a nevyřešené problémy z dřívějška.
Vláda Spojených států banky po finanční krizi 2007/2008 nuceně zachraňovala a podle mínění mnohých expertů se tak postarala o to, že se tamější finanční odvětví rychle zotavilo. Minulý rok americké banky podle Wagnera navíc ještě těžily z dopadů daňové reformy v USA. O vyšší příjmy se zároveň postaraly i rostoucí úroky.
Nejziskovější byla podle studie obří americká banka JPMorgan Chase, která po zdanění vydělala v přepočtu 28 miliard eur (721 miliard Kč). V Evropě vydělala nejvíce – 12 miliard eur – britská HSBC.
„Americké instituce stále hrají, pokud jde o zisk, jinou ligu,“ konstatoval Wagner. „V průměru mají mnohem lepší ziskovost a jsou výrazně lépe vybaveny vlastním kapitálem,“ dodal.
Analytik EY nepředpokládá, že se pozice evropských bank v letošním roce zásadním způsobem zlepší. „Konec fáze nízkých úroků stále ještě není v dohledu, úroky mnohým bankám vytvářejí buď malé nebo vůbec žádné zisky.“
Evropskému hospodářství navíc hrozí škody způsobené nejasnostmi kolem brexitu. Důsledkem pak budou snahy ušetřit. „Budeme svědky dalšího rušení pracovních míst a zavírání poboček,“ předpovídá expert EY Wagner.
(ČTK)
