
O ztrátě statusu koruny jakožto bezpečného útočiště podle Bloombergu hovoří například hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská, podle níž trh s korunou nefunguje patřičným způsobem.
Koruna v těchto dnech oslabuje, ačkoli Česká národní banka (ČNB) minulý týden přikročila k dalšímu zvýšení úrokových sazeb. Některé velké banky, například Raiffeisen Bank International, ING a JPMorgan, teď místo na růst kurzu české měny sázejí na její další pokles, píše Bloomberg.
„V podstatě už po finanční krizi se zastavil do té doby silný trend zpevňování koruny, a to i když pomineme intervenční období. Z pohledu ekonomických fundamentů by koruna měla mít stále prostor dostat se proti euru na silnější hodnoty, ale je to pohled jen z jedné strany. Tou druhou je analýza finančních toků přes hranice, a ta naopak hovoří pro oslabování koruny. Důvodem je velký objem spekulativních peněz, které přitekly zejména v roce 2017 a z velké většiny v koruně stále zůstávají. Pokud by měly odejít, korunu to oslabí,“ popsal situaci analytik Patria Finance Tomáš Vlk.
Kurz české měny se v pátek odpoledne pohyboval kolem 25,73 Kč za euro. Koruna byla od vzniku eura v roce 1999 nejsilnější v září 2008, kdy euro spadlo až na 22,91 Kč. Nejslabší pak byla koruna hned v období vzniku eura, kdy byla jednotná evropská měna ke koruně vysoko nad 38,00 Kč/EUR. Po skončení intervencí ČNB proti posilování tuzemské měny, kdy byl kurz u hranice 27,00 Kč za euro, byla koruna nejsilnější loni v únoru. Tehdy se dostala až na 25,12 Kč/EUR.
Za posledních 12 měsíců byla koruna nejslabší loni v červenci, a to na 26,178 Kč/EUR, připomněl analytik Cyrrusu Michal Brožka. Naopak nejsilnější byla loni v září, kdy se kurz dostal až na 25,40 Kč za euro. Měnové kurzy jsou podle Brožky z principu velmi proměnlivé a těžko předvídatelné. „Koruna nikdy nebyla bezpečným přístavem v pravém slova smyslu. Byla spíše brána za relativně bezpečnou v rámci svého regionu. A tuto pozici podle mého názoru neztratila,“ poznamenal.
ČNB v letech 2013 až 2017 držela kurz koruny na uměle nízké úrovni, aby podpořila inflaci a hospodářský růst. Zahraniční investoři v té době masivně nakupovali koruny s vyhlídkou na růst kurzu po skončení intervencí. Ten se skutečně dostavil a česká koruna se v roce 2017 zařadila mezi měny s nejvyšším růstem. Následně však její posilování zastavily obchodní spory a nejistota kolem odchodu Británie z Evropské unie.
Zahraniční investoři se nyní snaží opustit své rozsáhlé sázky na korunu. Tento proces je však pomalý, protože ho komplikuje nedostatek zájemců o koupi české měny, upozorňuje Bloomberg.
(ČTK)