
Ruská centrální banka byla v posledních několika letech největším kupcem zlata, protože prezident Vladimir Putin se kvůli napjatým vztahům s USA snaží nespoléhat na americký dolar.
„Rusko upřednostňuje tlumení své makroekonomické stability pomocí politicky neutrálních nástrojů,“ řekl agentuře Bloomberg Vladimir Miklashevsky, stratég společnosti Danske Bank v Helsinkách. „Masivně dochází k nahrazování aktiv v amerických dolarech zlatem – je to strategie, která ruské centrální bance vydělala během několika měsíců miliardy dolarů,“ dodal.
Podle ekonoma ING Bank Dmitryje Dolgina je ale nepravděpodobné, že by centrální banka sledovala cíl vydělávat na správě svých zlatých rezerv. „Nakupování bylo spíše o diverzifikaci aktiv,“ domnívá se.
Dekáda „zlatých nákupů“
Ruská centrální banka začala kupovat zlato před více než desetiletím, ve větším množství ale až před pár lety, kdy jeho ceny klesaly. Ruské zlaté zásoby v devizových rezervách země aktuálně přesahují 2 200 tun, což znamená pátou příčku ve světovém žebříčku, a zlato nyní tvoří 20,7 % celkových devizových rezerv Kremlu.
Nejnovější údaje ukazují, že Bank of Russia tento rok zatím nakoupila asi 106 tun zlata. To je sice o 19 % méně, než za stejné období loňského roku, ale žádný jiný stát letos nenakoupil více tohoto vzácného „žlutého kovu“.
Pro srovnání: Druhý největší kupec zlata, Čína, letos pořídil do svých rezerv necelých sto tun. A podle Světové rady pro zlato přidaly centrální banky v prvních šesti měsících letošního roku do svých sejfů celkem 374,1 tun zlata.
Rusko a Čína v hromadění zlata tak nejsou samy. V posledních několika letech patří mezi největší kupce např. také Kazachstán a Polsko a očekává se, že nákupy zlata centrálními bankami se celosvětově ještě zvýší.
(luk)