Lotyšský státní zástupce viní Rimšévičse, že přijal nabídku na úplatek 500.000 eur (12,8 milionu Kč) a placenou dovolenou v Rusku. U soudu se objevil spolu s místním podnikatelem Márisem Martinsonsem, který podle prokuratury fungoval jako prostředník.
Prokurátor Viorika Jirgena uvedl, že hlavní obvinění proti Rimšévičsovi je, že vzal úplatek. Pokud bude usvědčen, hrozí mu vězení.
Podle obvinění měli dva akcionáři banky Trasta Komercbanka slíbit Rimšévičsovi úplatek 500.000 eur v době, kdy se centrální banka obávala o budoucnost banky Trasta. Část důkazů pochází z rozhovoru mezi obžalovanými v sauně, který tajně nahráli vyšetřovatelé. Jirgena už dříve uvedl, že případ se vztahuje k roku 2010, kdy akcionáři zaplatili Rimšévičsovi dovolenou na Kamčatce. Za to jim pomohl připravit odpovědi na dotazy lotyšského regulátora FCMC.
V roce 2012 se pak akcionáři dohodli, že mu vyplatí 500.000 eur ve dvou splátkách za to, že využije svého vlivu k mírnějšímu zacházení s bankou. Protože se mu však nepodařilo zabránit zániku banky, akcionáři mu odmítli vyplatit druhou splátku úplatku. Banka skončila v roce 2016, kdy ji regulační úřad obvinil, že porušila nařízení o praní špinavých peněz. Akcionáři se pak obrátili na vyšetřovatele a předali jim důkazy o podplácení.
Po zajištění nezávislosti na Rusku v roce 1991 se více než desítka bank v Lotyšsku začala propagovat jako vstupní brána na západní trhy pro klienty z bývalých zemí Sovětského svazu a slibovala bankovní tajemství ve stylu Švýcarska. Premiér Krišjánis Kariňš původně slíbil tyto praktiky ukončit a zreorganizovat bankovní sektor. Jeho snahy však zastínil pomalý pokrok v případu s Rimšévičsem, který byl původně zadržen už na začátku roku 2018.
Rimšévičsovi právníci přesvědčili soudce, aby mu v prosinci umožnil jet do Frankfurtu nad Mohanem na zasedání Rady guvernérů ECB, které bude jeho posledním před koncem funkčního období.
(ČTK)
