
„V tuto chvíli se jeví jako správné zpřísnit měnové podmínky úrokovými sazbami s následným uvolněním, až v následujícím období částečně zmírní domácí inflační tlaky,“ řekl včera novinářům Benda.
Bankovní rada na posledním jednání 7. listopadu rozhodla ponechat úrokové sazby beze změny. Základní úroková sazba zůstala na dvou procentech.
„Vzhledem k tomu, že domácí inflační tlaky budou poměrně silné, a budou mít velkou setrvačnost i při zpomalení české ekonomiky, ke kterému dochází a ještě bude nějakou dobu docházet, tak si myslím, že by bylo namístě zpřísnit měnové podmínky prostřednictvím úrokových sazeb, už proto, že devizový kurz nám to požadované zpřísnění nedodává,“ uvedl dále Benda.
Zároveň zmínil nejistoty ohledně vývoje v zahraničí, které byly na posledním jednání jedním z důvodů, proč bankovní rada nechala sazby beze změny. „Jestliže jsem váhal zvednout ruku pro zvýšení úrokových sazeb v srpnu…,tak se mi zdá, že indikátory ukazují, že spíše se eurozóna vyhne recesi a udrží si růst v následujících čtvrtletích. To znamená, že protiinflační tlaky ze zahraničí by neměly být tak silné, jak by odpovídalo případné recesi,“ uvedl.
Benda dále uvedl, že centrální banka měla být v nastavení úrokových sazeb přísnější a měla je v minulosti zvýšit více. „Teď jsme v situaci určitého cyklického zpomalování, oslabení zahraniční poptávky a to okno je menší,“ uvedl.
Případné dočasné překročení tříprocentní hranice u inflace nevnímá Benda jako fatální. ČNB ale musí podle něj jasně ukázat, že dlouhodobě udělá cokoliv, aby naplnila svůj dvouprocentní inflační cíl.
Benda také upozornil, že kvůli úrovni úrokových sazeb v eurozóně se zřejmě úrokové sazby v Česku nedostanou v horizontu jednoho roku na dlouhodobě neutrální úroveň kolem tří procent.
Guvernér ČNB Jiří Rusnok minulý týden uvedl, že současné nastavení úrokových sazeb odpovídá situaci, ve které se v rámci hospodářského cyklu nachází česká ekonomika. Úroveň sazeb nicméně ještě stále neodpovídá představám ČNB, v jaké výši by měly být.
(ČTK)