Hlavní důraz kladou firmy na střet zájmů, který je důkladně upraven v 67 procentech zkoumaných etických kodexů. Následuje korupce, kterou detailně řeší tři z pěti kodexů, nakládání s důvěrnými informacemi (59 procent) a ochrana hospodářské soutěže (57 procent). Zhruba polovina zkoumaných dokumentů podrobně řeší přijímání a poskytování darů (49, resp. 51 procent) a lobbing (49 procent).
„Stále větší prostor v etických kodexech dostává také ochrana osobnosti a osobních údajů. Do budoucna očekáváme zastoupení dalších aktuálních témat, například ochrany životního prostředí, společenské odpovědnosti a udržitelného rozvoje,“ uvedl partner KPMG odpovědný za forenzní služby Maroš Holodňák.
Mezi firmami existují značné rozdíly, jak k etickým kodexům přistupují. Mohou být velmi striktní i benevolentní, nabízejí jasná vodítka nebo naopak mluví vágně. „Podobu kodexů výrazně ovlivňují pravidla definovaná v zahraniční legislativě. Jde především o americký zákon o přeshraničních korupčních praktikách (FCPA), britský protikorupční zákon (UKBA) a problematiku mezinárodních sankcí. Dvě třetiny zkoumaných společností je součástí globální skupiny,“ upozornil Holodňák.
Podstatnými nedostatky etických kodexů jsou podle studie chybějící příklady a modelové rizikové situace. Řada z nich také neuvádí sankce za prohřešky proti těmto pravidlům nebo neobsahuje ujištění, že oznamovatelům protiprávního jednání nehrozí ze strany firmy odveta. Některé kodexy se dokonce obsahem i formou vzdalují zaměstnancům, například nejsou k dispozici v českém překladu, v jiných zase chybí závazek vedení společnosti dodržovat nastavená pravidla.
„Etické kodexy se mohou stát kvalitním pomocníkem firmy a zasadit se o kultivaci českého podnikatelského prostředí, ale i celé společnosti. Musíme mít ale na paměti, že etický kodex sám o sobě slušnou firmu nevytvoří,“ dodal Holodňák.
(ČTK)
