Čína loni vykutala 410 tun zlata, o 19 tun víc než o rok dřív.Také Austrálie roční těžbu navýšila, a to o 15 tun na celkových 330 tun zlata. Rusko na třetí pozici těžbu o tunu snížilo na 310 tun. Největší pokles produkce zaznamenala JAR ze 117 na 90 tun a také Spojené státy z 226 na 200 tun, nejmíň za předchozích pět let.
Skokanem roku 2019 se stala Indonézie, která těžbu navýšila o 25 tun na 160 tun a postoupila na šesté místo světového žebříčku. Nevytěžené zásoby zlata by při tomto tempu produkce měly zemi vystačit ještě 15 let.
USGS poskytla i čísla odhadovaných zásob zlata. Zcela bezkonkurenční je v tabulce Austrálie s rezervami 10 tisíc tun. Druhé je Rusko s 5300 tunami a třetí JAR s 3200 tunami. K australskému odhadu je však nutné doplnit, že sama Austrálie za vytěžitelné rezervy považuje 3900 tun zlata. Celkové světové zásoby nevytěženého zlata se odhadují na 50 tisíc tun. V Česku, kde se zlato netěží, je to 400 tun.
Data o rezervách se značně rozcházejí. Některá uvádějí veškeré zlato, včetně vázaného na jiné kovy, jiná operují jen s ryzím kovem. Americká geologická služba v poznámce odkazuje na starší výzkumy, podle kterých by v USA mělo být v podzemí ještě 33 tisíc tun zlata, z toho 18 tisíc tun dosud neobjeveného. Z objevených rezerv ve výši 15 tisíc tun by pak téměř čtvrtina měla být obsažena např. v porfyrických měděných ložiscích atd. Geologická služba však uvádí odhad rezerv na 3000 tun.
Ze zprávy USGS, která se přednostně věnuje americkým nerostným zdrojům a jejich využitím také vyplývá, že zhruba 50 procent zlata se v USA spotřebuje ve šperkařství, 37 procent v průmyslu a osm procent v mincovnách. Obrovské množství průmyslové spotřeby zlata v elektrotechnice může nahradit palladium, platina a stříbro.
(rek)
