Diplomaté neočekávají, že by se postoje šéfů států a vlád zásadně sblížily. Videokonference má podle nich posloužit spíše k tomu, aby Michel získal představu o možných kompromisech.
Komise plánuje rozdělit celkem 500 miliard eur a 250 miliard úvěrů tak, aby více než třetina peněz připadla Itálii a Španělsku, tedy zemím, které pandemie covidu-19 zasáhla nejvíce. Skupina takzvaných šetrných států představovaná Rakouskem, Nizozemskem či skandinávskými zeměmi však trvá na výrazně větším zastoupení úvěrů.
Lídři zemí východního křídla EU včetně Česka či Maďarska zase nelibě nesou, že v zájmu pomoci dosud vyspělejším jižním zemím je ohrožena jejich pozice čistých příjemců peněz z unijního rozpočtu. Například Polsko, které má z fondu získat třetí největší podíl, je však s návrhem v zásadě spokojeno, stejně jako Slovensko.
Dnešní videokonference patrně nepřinese jasnou shodu na žádném ze sporných bodů, podle unijních činitelů by nicméně v ideálním případě měla potvrdit vůli všech států podpořit myšlenku půjčky a snahu rychle dospět k dohodě. Tu by chtěl Michel stvrdit v červenci, což však někteří diplomaté považují za příliš optimistický odhad.
(ČTK)
