Na „černou listinu“ americké ministerstvo obchodu přidalo 24 čínských státních podniků, uvádí agentura AFP. Firmy prý podpořily čínskou armádu při „stavbě a militarizaci mezinárodně odsuzovaných umělých ostrovů v Jihočínském moři“. Opatření jim zkomplikuje přístup k americkým výrobkům, jakož i k některým produktům vyrobeným mimo USA díky americkým součástkám a technologiím.
Ministerstvo zahraničí zase ve vlastním prohlášení oznámilo, že ode dneška nebude udělovat americká víza těm Číňanům, kteří přispívají k „vysušování ve velkém rozsahu, k výstavbě nebo militarizaci“ na umělých ostrovech. Restrikce se rovněž týkají jednotlivců, kteří se podílí na „nátlaku“ Pekingu vůči „lidem z jihovýchodní Asie ve snaze blokovat jejich přístup k příbřežním zdrojům“.
Čína v posledních letech na atolech v Jihočínském moři buduje vojenské základny, ačkoli mezinárodní rozhodčí soud v Haagu v roce 2016 neuznal její teritoriální nároky. Peking si nárokuje 90 procent Jihočínského moře, okolní země ale mají jiné představy. Region křižují důležité námořní cesty, zároveň je zajímavý z hlediska těžby ropy a plynu.
USA v červenci přitvrdily v odporu proti Číně a odmítly většinu jejích námořních nároků, které označily za nelegitimní. Šéf americké diplomacie Mike Pompeo zároveň nařkl Peking z „kampaně zastrašování“ proti zemím jihovýchodní Asie.
Nové sankce podle agentury Reuters kopírují kroky Washingtonu učiněné s cílem omezit vliv čínské společnosti Huawei Technologies. Sankční režim proti technologickému gigantovi USA minulý týden znovu zpřísnily. O deset dní dříve zavedly postihy proti představitelům Hongkongu kvůli údajnému potlačování svobod v poloautonomní provincii, čemuž zase předcházely červencové sankce spojené s perzekucí muslimských obyvatel v čínské provincii Sin-ťiang.
(ČTK)
