„Pandemie zdaleka není u konce a co je důležitější, její dopad na globální ekonomiku je ještě třeba určit. Existují náznaky, že některé země, jako jsou Čína, Jižní Korea, Německo, ale i další evropské národy, začaly otáčet vývoj. Na celosvětové úrovni jsou však první naděje na rychlé zotavení pryč. Místo toho se účastníci trhu připravují na hrbolatou jízdu a delší cestu k uzdravení,“ odpovídá na svém webu marketingová organizace těžařů zlata World Gold Council.
Centrální banky agresivně snížily úrokové sazby, často v kombinaci s kvantitativním uvolňováním a dalšími netradičními postupy. Vlády na podporu svých ekonomik schválily masivní záchranné balíčky. A může toho být zapotřebí mnohem víc, uvádí se v komentáři.
To zvyšuje obavy, že spíš než fundamenty (reálná ekonomika) podporují vzestup akciového trhu snadné peníze a že všechny další peníze vháněné do systému mohou vést k velmi vysoké inflaci nebo přinejmenším k neobvyklým devizovým kurzům. Odpověď na první otázku je tedy kladná.
A otázka číslo dvě? Cena zlata se v důsledku globální finanční krize více než zdvojnásobila z přibližně 900 USD za unci na začátku roku 2008 na maximum o tisíc dolarů vyšší v roce 2011. Naproti tomu se dnes cena zlata od začátku pandemie zvýšila o necelou třetinu.
Kromě toho cena upravená o inflaci je dnes zhruba 200 USD po úrovní roku 2011 a výrazně pod rekordem z 21. ledna 1980. To by v dnešních penězích odpovídalo přibližně 2800 USD za unci. Z tohoto pohledu rekordních 2074 dolarů za unci dává pro budoucí růst ceny ještě hodně prostoru.
(rek)
