Poté, co se vyjednávání v klíčových oblastech prakticky nepohnulo z místa od lednového britského odchodu z evropského bloku, rozhodli se vyjednávači obou stran zvýšit tempo rozhovorů a jednají každý týden. Ačkoli se v posledních dnech začaly z obou stran ozývat optimističtější hlasy, zásadní sporná témata hospodářské soutěže, dohledu nad dodržováním pravidel či rybolovu stále zůstávají nedořešena.
„Je čas, aby Británie vyložila karty na stůl,“ prohlásil po telefonátu s Johnsonem Michel, podle něhož EU nehodlá dospět k dohodě za cenu, že by obětovala princip rovné soutěže.
Zatímco unie dlouhodobě přesvědčuje Británii, že za plný přístup na jednotný trh musí přijmout některá pravidla platná v EU, vláda v Londýně tvrdí, že chce pouze volnou obchodní dohodu, jakou má sedmadvacítka například s Kanadou.
„Premiér zopakoval, že jakákoli dohoda musí odrážet vůli britských voličů a že firmy a občané potřebují mít ve věci budoucích vztahů co nejdříve jistotu,“ uvedl k telefonátu mluvčí Johnsonova úřadu.
Londýn v posledních dnech stojí za požadavkem, aby bylo o osudu rozhovorů jasno do unijního summitu začínajícího příští čtvrtek. O potřebě dokončit jednání v říjnu mluvil dříve i Barnier. Včera však podle zdroje ČTK unijním velvyslancům řekl, že jednání budou s největší pravděpodobností muset pokračovat i poté. Šéf unijních vyjednávačů se kromě toho snaží přesvědčit zástupce přímořských států, aby zvážily ústupky ze svých požadavků na zachování současných práv na rybolov v britských vodách. Londýn v této věci odmítá ustoupit a Johnsonův mluvčí po telefonátu zmínil právě rybolov jako téma, v němž přetrvávají „významné neshody“.
Pokud by se nepodařilo dohodu uzavřít v nejbližších týdnech, aby ji do konce roku mohly schválit parlamenty na obou stranách, zatížila by od ledna vzájemný obchod cla a kvóty podle pravidel Světové obchodní organizace. Ekonomové se shodují, že i vzhledem ke koronavirovým omezením by měla tato situace negativní dopad na EU i Británii, ostrovní země by jej však pocítila výrazně hůře.
(ČTK)
