Hlavním důvodem postoje podnikatelů je obava z případného neúspěchu, která od sporů o náhradu škod odrazuje zejména malé podniky. Tři z deseti podniků uvádí, že vládní kompenzace, státní záruky a jejich vlastní finanční rezervy jim pomohly jarní lockdown překlenout, a proto nebudou o náhradu škod usilovat.
Ministerstva se podle komory už při přípravě programů pomoci snažila do jejich podmínek dávat ustanovení, kterými by se podnikatelé zavázali, že obecně nebudou stát žalovat o náhradu škody. Po intervencích komory od toho ustoupila a v podmínkách podpor se objevily měkčí verze, podle nichž podnikatelé si nebudou nárokovat úhradu škody v oblasti, v níž přijmou kompenzace.
Ze šetření přitom vyplynulo, že jen necelá desetina podnikatelů je přesvědčena, že nárok na náhradu škod nemá. Podle právních analýz Hospodářské komory je stát za vzniklé škody zodpovědný. Otázkou může být výše a rozsah náhrady škody.
Šetření se uskutečnilo ještě před přijetím dalších restrikcí na podzim. Proto je podle komory pravděpodobné, že počet podniků, které budou žalobu zvažovat, bude aktuálně vyšší. V srpnu podat žalobu zvažovalo šest procent firem, zejména z osobních služeb.
Hospodářská komora připomněla, že vládní finanční opatření z jara letošního roku byla sociálně motivovaná, cílem bylo udržení zaměstnanců v podnicích, aby neodcházeli na Úřad práce (program Antivirus), a zajištění či náhrada základních příjmů pro OSVČ, jejichž podnikání bylo omezeno (kompenzační bonus, ošetřovné). Pomoc na podporu vlastního podnikání byla spíš nepřímá, kde šlo o prominutí, odpuštění a odložení platebních povinností vůči státu, odložení splácení soukromých dluhů, úvěry jištěné státem či omezení možnosti dát či dostat výpověď z nájmu.
(ČTK)
