Mezi další rizika Rusnok zařadil odchod Británie z EU bez dohody nebo skladbu faktorů, které stojí za vývojem inflace v Česku i zahraničí.
„Se stávající prognózou je konzistentní nejprve stabilita tržních úrokových sazeb následovaná jejich postupným nárůstem v průběhu příštího roku,“ uvedl dále Rusnok. Ekonomové většinou očekávají, že rada ČNB přistoupí k postupnému zvyšování sazeb v druhé polovině příštího roku.
Guvernér řekl, že v kontextu současné situace se čistě modelově naléhavost úvah o možném dalším zvyšování sazeb zvýšila. „Většina členů rady ale tu situaci cítí stejně jako v listopadu. Budeme tedy zvažovat ten moment, kdy nazraje čas hýbat s úrokovými sazbami. Nechtěli bychom konsolidaci ekonomiky ohrozit nějakým předčasným přitažením měnových podmínek,“ uvedl.
Po listopadovém zasedání Rusnok řekl, že většina bankovní rady se domnívá, že zvyšování úrokových sazeb k normálu bude vyžadovat více času, než předpokládá nová prognóza centrální banky.
Dnes guvernér zopakoval, že výkon ekonomiky nedosáhne předkrizové úrovně ani do konce roku 2022. Příští rok by se ale měl růst ekonomiky obnovit. „Hloubka meziročního poklesu HDP ve třetím čtvrtletí byla menší, než čekala prognóza ČNB,“ uvedl. V aktuální prognóze ČNB očekává letos pokles ekonomiky o 7,2 procenta a příští rok s růstem o 1,7 procenta. V roce 2022 by podle ČNB měla ekonomika stoupnout o 4,2 procenta. „Celkově se vývoj klíčových domácích veličin od prognózy nevychyluje,“ dodal Rusnok.
I na předchozím měnovém jednání na počátku listopadu rada nechala úrokové sazby beze změny jednomyslně. Naposledy rada sazby změnila 7. května, kdy snížila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 0,25 procenta.
(ČTK)
