
„Navzdory postupnému zpomalování dynamiky cen potravin v průběhu roku vzrostly jejich ceny za celý loňský rok v průměru o pět procent a patřily tak mezi hlavní faktory vyšší inflace loni,“ uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler. Další příčinou byly ceny spojené s bydlením, zejména růst cen elektrické energie, a zdražení tabáku a alkoholu kvůli vyšší spotřební dani.
Celkově pak podle analytika společnosti Akcenta Miroslava Nováka přispěl k rychlejšímu růstu inflace loni hospodářský vývoj z předchozích let, který vytvořil vhodné podmínky pro silnější inflační tlaky v domácí ekonomice. „Ty nedokázala zlomit ani probíhající pandemie covid-19,“ uvedl.
Za samotným poklesem inflace v prosinci bylo podle analytika UniCredit Bank Patrika Rožumberského pokračující zpomalování růstu cen potravin a cen elektřiny, u které se projevila vyšší srovnávací základna z předloňského prosince. „Průměrná inflace za loňský rok směřuje k hodnotě 3,2 procenta, což by bylo maximum od roku 2012,“ uvedl.
(ČTK)