„I tentokrát poptávka investorů překonala nabídku, nicméně zájem byl nižší. Důvodem byl spíše nešťastný výběr dluhopisů, které se mohly zdát investorům příliš drahé, než obecný nezájem trhu,“ uvedl ekonom Komerční banky František Táborský. Podle něj vzhledem k téměř nulové nabídce v posledních dvou měsících lze předpokládat, že pár týdnů potrvá, než se finanční trhy opět nasytí a budou tlačit na růst výnosů státních dluhopisů.
Větší zájem byl o dluhopis se splatností v roce 2029 a 2040. Dluhopis s devítiletou splatností MF prodalo za 8,9 miliardy korun s průměrným výnosem 1,2 procenta. Investoři chtěli nakoupit tento dluhopis za zhruba 13,9 miliardy korun, plán MF byl maximálně šest miliard korun. U dluhopisu se splatností v roce 2040 investoři chtěli koupit cenné papíry za 2,3 miliardy, plán MF byl maximálně dvě miliardy korun. Úřad jej nakonec prodal za 1,9 miliardy korun s průměrným výnosem 1,7 procenta.
Na druhou stranu nižší zájem zaznamenalo MF o dluhopis se sedmiletou splatností. MF jej plánovalo prodat za maximálně šest miliard korun. Investoři chtěli u sedmiletého dluhopisu nakoupit cenné papíry za 3,8 miliardy a MF prodalo 3,4 miliardy korun s průměrným výnosem 1,07 procenta.
Ministerstvo v prosinci ve Strategii financování a řízení státního dluhu na rok 2021 uvedlo, že bude letos potřebovat na financování státního dluhu 546,3 miliardy korun.
Táborský pro letošní rok očekává zhruba obdobnou nabídku státních dluhopisů jako v loňském rekordním roce. „To potvrzuje i před pár dny zveřejněný emisní kalendář pro únor, který nabídne 40 miliard korun státních dluhopisů a deset miliard pokladničních poukázek. Ty podle nás ministerstvo financí využije pro překlenutí emisně náročného prvního pololetí a po jejich splacení v druhé polovině roku opět vydá státní dluhopisy s delší splatností,“ uvedl.
MF před týdnem uvedlo, že veřejné finance skončí za loňský rok kvůli dopadům pandemie ve schodku 5,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Letošní rok se deficit veřejných financí prohloubí na 6,6 procenta kvůli pokračující epidemii a dalším podpůrným opatřením. Předloni veřejné finance skončily v přebytku 0,3 procenta HDP a celkový veřejný dluh činil 30,2 procenta HDP.
Úřad loni kvůli dopadům pandemie zvýšil schodek rozpočtu ze 40 na 500 miliard korun. Nakonec hospodaření státu loni skončilo ve schodku 367,4 miliardy korun.
(ČTK)
