Na předchozím měnovém jednání 4. února rada nechala úrokové sazby beze změny jednomyslně. Naposledy sazby rada změnila loni 7. května, kdy snížila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 0,25 procenta. Předtím snížila rada úrokové sazby dvakrát v březnu. Cílem bylo zmírnit dopady šíření koronaviru na ekonomiku.
„Stabilita úrokových sazeb není nijak překvapivá zpráva. Jde o adekvátní rozhodnutí v situaci, kdy na ekonomiku dopadá tíha uzavírek a nejistot souvisejících s pandemií,“ uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. Dodal, že stabilitu sazeb naznačovali v uplynulých týdnech členové bankovní rady s tím, že úroky se zvýší nejdříve v letošním druhém pololetí. Aktuální únorová prognóza centrální banky přitom naznačovala růst sazeb již od druhého čtvrtletí.
„Předčasné zvýšení úrokových sazeb je aktuálně mnohem větším rizikem, než se s jejich zvyšováním o jedno čtvrtletí či dvě opozdit. Negativní dopady na hospodaření podniků a domácností mohou totiž dobíhat se zpožděním. Významným předělem bude zřejmě konec vládních programů s tím, jak se hospodářství bude postupně zotavovat,“ uvedl ekonom Komerční banky Martin Gürtler. Ten tak čeká první růst sazeb v listopadu.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.
(ČTK)
