Naposledy sazby rada změnila loni 7. května, kdy snížila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 0,25 procenta. Předtím snížila rada úrokové sazby dvakrát v březnu. Cílem bylo zmírnit dopady šíření koronaviru na ekonomiku. Naposledy byla základní úroková sazba na 0,25 procenta od srpna do listopadu 2017. Před pandemií loni v únoru byla základní sazba na 2,25 procenta.
V aktuální únorové prognóze ČNB počítá letos s růstem ekonomiky o 2,2 procenta a příští rok s růstem o 3,8 procenta. Inflaci za celý rok čeká na dvou procentech.
„Česká národní banka na svém měnovém zasedání příští čtvrtek úrokové sazby nezmění, což je všeobecně očekáváno. Hlavní pozornost bude věnována nové prognóze a načasování možného zvyšování sazeb ve druhé polovině letošního roku. Nová prognóza patrně – podle nedávných slov guvernéra – mírně přehodnotí růst pro letošní rok směrem dolů, pro příští rok naopak mírně nahoru, inflaci pro letošní rok zvýší směrem k 2,5 procenta,“ uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler. Ten nadále očekává dvojí zvýšení sazeb v posledním čtvrtletí letošního roku.
„ČNB příští týden téměř jistě ponechá sazby beze změn, může ale poskytnout důležité signály ohledně svých budoucích záměrů,“ uvedl i hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Z hlediska potřeby zpřísnit měnovou politiku jsou nyní podle něj vidět dvě protichůdné tendence. ČNB podle něj v únorových odhadech zřejmě podcenila vývoj inflace a zároveň oživení ekonomiky nastane zřejmě později a možná bude slabší proti předchozím očekáváním. „Výroky několika představitelů ČNB napovídají, že nová prognóza bude konsistentní s méně než třemi zvýšeními základní sazby do konce roku. Vývoj tedy jde v námi očekávaném směru a umožňuje nám ponechat beze změny scénář, podle nějž pravděpodobně uvidíme do konce roku jediné zvýšení sazeb o čtvrt procentního bodu, a to nejspíš v listopadu,“ uvedl.
Stěžejní podmínkou pro kroky ČNB přitom nadále podle analytika společnosti Akcenta Miroslava Nováka zůstává vývoj pandemie. „Všichni členové bankovní rady se shodují v tom, že dokud nebude pandemie definitivně pod kontrolou a nebudou zřetelné signály udržitelného oživení domácí ekonomiky, tak k utahování měnové politiky nepřistoupí,“ připomněl.
První významnější diskuse v bankovní radě ohledně zvýšení úrokových sazeb podle Nováka nebude dříve než na srpnovém zasedání, kdy budou mít centrální bankéři k dispozici další makroekonomickou prognózu. „Většinový konsenzus nad prvním zvýšením úrokových sazeb se podle mě v bankovní radě nepodaří prosadit dříve než ve čtvrtém čtvrtletí letošního roku. I v tomto případě by ČNB byla první centrální bankou mezi vyspělými zeměmi, která by začala s postpandemickým zvyšováním úrokových sazeb,“ uvedl.
Zasedání rady se ve čtvrtek zúčastní všech sedm jejích členů.
(ČTK)
