Předpokládá se, že poklad zahrnuje i zlato, které v pohnutých dobách zmizelo z policejního velitelství ve Vratislavi, stejně jako šperky a cennosti ze soukromých sbírek bohatých Němců, kteří žili v regionu a kteří předali majetek SS, aby jej ochránili před vypleněním postupující Rudou armádou.
Lovce přivedly na stopu dokumenty, napsal list The Daily Mail. Mapa získaná od potomků důstojníků patřících do staré tajné lóže, která ve třicátých letech dvacátého století uzavřela spojenectví s Adolfem Hitlerem, a deník napsaný vysokým důstojníkem SS pod pseudonymem Michaelis.
Za vším hledej ženu
Mezi dokumenty je dopis od důstojníka SS jménem von Stein jedné z dívek, která na zámku pracovala a která se později stala jeho milenkou. „Má drahá Inge, plním svoje pověření z Boží vůle. Některé transporty byly úspěšné. Zbývajících 48 těžkých truhel Říšské banky a všechny rodinné truhly vám svěřuji. Jen vy víte, kde jsou. Nechť Bůh pomáhá vám i mně splnit mou úlohu!“ svěřil se papíru.
Další zápis k 12. březnu 1945 o zámku upřesňuje, že v oranžerii vykopali žlab, bezpečný „domov“ pro doručené bedny a krabice: „48 beden z Říšské banky, ve velmi dobrém stavu, bylo ukryto, velmi dobře překryto zeminou a zazelenáno trvalkami.“
Sověti udělali nacistům čáru přes rozpočet
Roman Furmaniak, šéf nadace Slezský most, která řídí „hon na poklad“, řekl, že na ukrytí pokladu v zámku Minkowskie se podílelo několik lidí, mezi nimi i německý důstojník von Stein. Inge se do něho zamilovala a věřila, že zůstane v paláci rok nebo dva, než válka skončí. V té době nikdo nevěřil, že se oblast dostane pod kontrolu Sovětského svazu.
Furmaniak řekl, že v roce 1945 se Inge musela schovávat před Sověty dva měsíce v lese. Po konci války úřady německé obyvatelstvo vystěhovali a Poláci ze západní Ukrajiny se vrátili. Inge změnila svůj vzhled a identitu, a dokonce si vzala jednoho místního muže. Poklad však střežila až do své smrti o 60 let později.
Podaří se vrátit věci původním majitelům?
Zámek Minkowskie, postavený v 18. století pro pruského generála Fredericka Wilhelma von Seydlitze, po skončení války zabrala Rudá armáda i polská armáda. Později tu působily místní obecní úřad, školka nebo kino. Zchátralý majetek je nyní v rukou soukromé osoby a Nadace Slezský most si ho dlouhodobě pronajímá.
Dokumenty, na něž se Furmaniak odvolává, údajně pocházejí ze zednářské lóže Quedlinburg, jež se ve 30. letech otevřela nacistům. Informace o deníku, obsahujícím údaje o nacistických pokladech, se objevily už před několika lety.
Furmaniak řekl, že mají všechna potřebná povolení pro vykopávky a spolupracují jak s ministerstvem kultury, tak s Památkovou radou. Cílem mise je také najít ztracená umělecká díla a vrátit je jejich původním majitelům.
(plk)
