Yellenová teď říká, že Washington by mohl přistoupit na 15procentní daň. Spor se ale vede o efektivní daňovou sazbu, kterou vlády budou muset od firem vyžadovat na základě pokynů dojednaných mezi členskými zeměmi Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
Bidenova vláda doufala, že v OECD prosadí sazbu 21 procent, kterou chce prezident zatížit globální zisky amerických firem. Celkově se Biden chystá firmám v USA daň zvýšit až na 28 procent. Pokud by v OECD Bidenův návrh uspěl, znamenalo by to, že zahraniční firmy nebudou mít proti těm americkým tak výrazné daňové zvýhodnění, i když by efektivní daňová sazby podle Bidenových představ byla o několik procentních bodů vyšší.
„Ale jak už jsme poznamenali, i vlády v Evropě, které jsou s daněmi spokojené, neviděly potřebu Washington chránit před dopady jeho vlastní daňové politiky. Nikdy nebylo pravděpodobné, že 21procentní sazba daně uspěje,“ píše v komentáři WSJ.
Stačit možná nebude ani nová snaha prosadit 15procentní daň. Vyjednavači OECD budou pořád muset překonat odpor vlád zemí s nízkým zdaněním, jako je Irsko, kde je maximální daň ze zisku firem 12,5 procenta, a Maďarsko, kde je tato daň na devíti procentech. U dřívějších jednání bylo pravděpodobnější, že se dohodne sazba blízko 13 procent, aby se zmírnily námitky právě takových zemí.
Jakákoliv dohoda o minimální sazbě daně z globálních příjmů firem bude pravděpodobně záviset i na přijetí samostatných globálních pravidel pro zdanění amerických technologických firem poskytujících digitální služby. Zdá se, že ministryně Yellenová je ochotna některé americké firmy obětovat – a s nimi i budoucí příjmy státní pokladny plynoucí od těchto plátců – výměnou za dohodu o minimální dani. Z technických důvodů by ale v Senátu pak také potřebovala prosadit jednu nebo dvě daňové dohody u digitální daně, zatímco jiné vlády by při tom čekání mohly jen velmi pomalu zavádět plán minimálního zdanění. A to by mohlo trvat i roky.
Biden doufal, že se schová za nová pravidla o globálním zdanění, aby byly méně nápadné následky jeho domácí daňové politiky, které působí proti růstu. A aby americké firmy čelily menšímu konkurenčnímu znevýhodnění proti zahraničním soupeřům. „Ukazuje se ale, že to je špatný plán a že Kongres by měl vypracovat nový,“ uzavírá svůj komentář redakční rada amerického deníku.
(ČTK)
