Jedním z důvodů je, že trh se potýká s nedostatkem průzkumů nových nalezišť zlata. Komentátor Lawrie Williams ze serveru Sharpspixley.com se domnívá, že to vedlo k omezení „velkých objevů nalezišť“ žlutého kovu.
„Štafetu růstu těžby zlata musejí převzít středně velké a menší zlaté projekty především v zemích, jako jsou Austrálie, Kanada a Rusko, ale možná i ve Střední a Jižní Americe a v Africe, která zůstává relativně neprozkoumaná a nerozvinutá,“ napsal Williams.
Podle něj je na obzoru zřetelný nedostatek nových velkých těžebních operací, přičemž jejich financování, povolení a zahájení těžby by mohlo trvat až deset let.
Celosvětový pokles produkce
Jediné, v co může odvětví těžby zlata podle něj doufat, je to, že tyto malé a středně velké nové doly budou stačit k odvrácení celosvětového poklesu produkce v důsledku klesajícího obsahu zlata a uzavírání stávajících zlatých dolů.
Podle Williamse se celosvětová produkce zlata v tom nejlepším případě zastavila. Roční světová produkce tak může zůstat stabilní, případně ještě několik let stoupat, nebo klesat o několik procentních bodů.
„Zdá se ale, že poté bude světová produkce zlata nadále klesat, pokud nedojde k výraznému zvýšení ceny zlata. A i pak to může být příliš pozdě na to, aby stimulovala jakoukoli významnou světovou produkci zlata,“ myslí si Lawrie Williams ze serveru Sharpspixley.
(luk)
PSALI JSME: Dvacítka zemí, které v roce 2020 těžily nejvíce zlata
