Některá ložiska přitom patří mezi velice hodnotná. Ačkoli se už dlouhé roky žádné z nich netěží a v nejbližší době ani těžit nebude, dobývání zlata má v českých zemích dlouhou tradici. Česká „zlatá horečka“ se odehrála ve třech obdobích: V době keltského osídlení ve druhém a prvním století před naším letopočtem, ve středověku (12. až 14. století) a pak ve 20. století.
PSALI JSME: Cesta za zlatem krajem blanických rytířů
Podle dřívějšího vyjádření předního českého odborníka na česká zlatá ložiska Petra Morávka, který bohužel loni zemřel, rýžovali Keltové zlato ve vodotečích jižních a středních Čech, pravděpodobně i v západních Čechách, na Českomoravské vrchovině a ve Slezsku.
PSALI JSME: V polské Zlotoryji udržují zlatou tradici
Rýžování je oblíbenou zábavou
Ostatně i v současnosti patří rýžování zlata mezi oblíbenou zábavu., i když se nikdo při promývání pánve sice nestane milionářem – většina bohatých nalezišť totiž byla už vytěžena. Zlato se rýžuje například na řece Otavě anebo Opavě.
PSALI JSME: Zlatá horečka v Boskovicích
Ve zlatokopeckém skanzenu Zlatorudné mlýny u Zlatých Hor je součástí prohlídky pro turisty rovněž rýžování zlata. Na různých místech republiky se rovněž konají soutěže v rýžování zlata včetně mistrovství světa.
PSALI JSME: Německý zlatokop to bere od řek až po potůčky
(pes)
