K předkrizovým hodnotám by se měl podle komise reálný výkon ekonomiky unie i eurozóny vrátit v posledním čtvrtletí letošního roku. V případě eurozóny přitom Brusel v květnu předpovídal tento návrat až v prvním kvartále příštího roku.
K rychlejšímu tempu růstu přispěje podle unijní exekutivy hospodářská aktivita v prvním čtvrtletí, která předčila očekávání. Díky stabilnímu tempu očkování a omezenému šíření covidu-19 se také v průběhu druhého kvartálu podařilo znovuotevřít většinu odvětví ekonomiky, z čehož podle komise profitoval zejména sektor služeb. V posledních týdnech se dočkal oživení i strádající cestovní ruch, jemuž by mělo dál pomoci zavedení covidových cestovních certifikátů od začátku července.
„Po mnoha měsících omezení je spotřebitelská důvěra i cestovní ruch na vzestupu, ačkoli bude potřeba obezřetný přístup k hrozbě nové mutace (viru), aby bylo cestování bezpečné,“ upozornil dnes na možné riziko pro odvětví turistiky místopředseda EK pro ekonomiku Valdis Dombrovskis.
K celkovému růstu by měly podle komise už letos přispět první příspěvky z mimořádného unijního fondu obnovy, které by mohly první členské státy dostat již v průběhu prázdnin.
Komise zdůraznila, že naplnění předpovědi závisí právě na složitě odhadnutelném vývoji okolo nových mutací, zejména rychle se šířící varianty delta. Pokud by státy kvůli ní přijímaly nová omezení, může to růst ekonomiky zpomalit.
Nejistý je podle Bruselu rovněž vývoj inflace. Ta by letos měla podle dnešního odhadu v EU dosáhnout 2,2 procenta, zatímco v květnu EK předpovídala 1,9 procenta. Nárůst způsobuje zejména zvyšování cen energií a materiálů, ale i nedostatečné zásoby některých surovin. Pokud budou problémy v zásobování přetrvávat, může být nakonec inflace ještě vyšší, upozornila komise.
(ČTK)
