
Česko podle komise více než řada jiných zemí doplatilo na špatný vývoj zimní vlny pandemie, kvůli níž sáhly úřady k nebývale rázným omezením. V souvislosti s nimi v prvním čtvrtletí mezičtvrtletně klesl HDP o 0,3 procenta. Zotavovat se ekonomika začala od druhé poloviny dubna a v zemi postupně začala růst nálada mezi spotřebiteli i firmami.
Letos i v příštím roce by měla podle komise k oživení přispívat zejména poptávka domácností, kterou bude podporovat relativně stabilní situace na pracovním trhu a vysoká úroveň soukromých úspor. Problémy naopak může způsobovat omezení dodávek surovin a materiálů včetně polovodičů, což se může projevit na produkci a exportu automobilového průmyslu, pro Česko klíčového.
Odhady růstu české ekonomiky ze strany zahraničních institucí jsou pozitivnější než prognózy českých úřadů. Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) v červnu odhadla růst české ekonomiky podobně jako EK na čtyři procenta a Mezinárodní měnový fond (MMF) v dubnovém výhledu počítal s letošním růstem HDP až o 4,2 procenta. České ministerstvo financí ale na konci května uvedlo, že podle pravidelného průzkumu na základě prognóz odborných institucí bude růst českého hospodářství činit jen tři procenta. Česká centrální banka dokonce v prognóze zveřejněné začátkem května zhoršila výhled letošního růstu české ekonomiky z 2,2 na 1,2 procenta.
(ČTK)