V prvním čtvrtletí ekonomika EU klesla o 0,1 procenta po snížení o 0,4 procenta v posledních třech měsících loňského roku. Po silném oživení v loňském třetím kvartálu se tak unijní ekonomika vrátila do recese, která se obvykle definuje jako minimálně dvě čtvrtletí hospodářského poklesu za sebou.
HDP samotné eurozóny se ve druhém čtvrtletí zvýšil o dvě procenta po poklesu o 0,3 procenta v prvních třech měsících roku. V meziročním srovnání HDP v EU vzrostl o 13,2 procenta a v eurozóně o 13,7 procenta.
Vývoj ekonomiky eurozóny tak překonal očekávání analytiků. Ti podle průzkumu agentury Reuters předpokládali, že HDP se proti prvnímu čtvrtletí zvýší o 1,5 procenta a meziročně o 13,2 procenta. Na ekonomickou aktivitu má příznivý vliv postupné uvolňování opatření zavedených proti šíření koronaviru.
Hospodářské vyhlídky však podle analytiků zůstávají nejisté, protože v řadě zemí v posledních týdnech roste počet případů nákazy koronavirem, a to v důsledku nakažlivější mutace delta. “Nadále předpokládáme, že třetí čtvrtletí bude ještě lepší. Rýsují se však rizika,“ uvedl hlavní evropský ekonom společnosti Pantheon Macro Claus Vistesen. “Nové případy nákazy virem jsou na vzestupu a údaje z Británie naznačují, že to brzdí ekonomickou aktivitu,“ dodal.
Odhady Eurostatu jsou založeny na neúplných údajích a úřad je později bude zpřesňovat. Eurostat ve zprávě zveřejnil data z 11 členských zemí EU. Nejsilnější mezičtvrtletní hospodářský růst z těchto zemí vykázalo Portugalsko, kde se HDP zvýšil o 4,9 procenta. Nejhůře si naopak vedla Litva, kde HDP vykázal růst o 0,4 procenta. Následovala Česká republika s růstem o 0,6 procenta, kterému v prvním čtvrtletí předcházel pokles o 0,3 procenta. Analytici v anketě agentury Reuters ale čekali, že česká ekonomika vykáže proti předchozímu čtvrtletí růst o dvě procenta.
Německo, které je největší ekonomikou v Evropě, vykázalo ve druhém čtvrtletí růst HDP o 1,5 procenta. Ve Francii činil růst 0,9 procenta, zatímco v Itálii dosáhl 2,7 procenta. Dobře si vedlo také Španělsko, kde HDP vykázal růst o 2,8 procenta.
Eurostat zveřejnil také další zprávy o hospodářském vývoji v EU. Ty mimo jiné ukázaly, že míra nezaměstnanosti v EU v červnu klesla na 7,1 procenta, zatímco v květnu činila 7,3 procenta. V samotné eurozóně se míra nezaměstnanosti snížila o tři desetiny bodu na 7,7 procenta. K růstu se ale vrátila inflace.
Mezinárodní měnový fond (MMF) tento týden zlepšil odhad letošního růstu ekonomiky eurozóny na 4,6 procenta z dříve předpokládaných 4,4 procenta. Loni se podle MMF ekonomika zemí používajících euro kvůli pandemii propadla o 6,5 procenta.
(ČTK)
