
Celkové příjmy rozpočtu ke konci července meziročně stouply o 19,3 miliardy na 836,3 miliardy korun. Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení vzrostly meziročně o 32,4 miliardy na 721,9 miliardy korun. Celkové výdaje rozpočtu ke konci července pak meziročně stouply o 93,6 miliardy na 1,1 bilionu korun.
„Protiepidemická opatření v prvním čtvrtletí tohoto roku, která omezila ekonomickou aktivitu, negativně dopadala na daňové výnosy státního rozpočtu. Jejich pokles je navíc prohlubován snížením zdanění práce, kapitálu či majetku a dále změnou rozpočtového určení daní ve prospěch územních rozpočtů. Spolu s podporou státu zaměřenou na pomoc zasaženým sektorům ekonomiky, sociálnímu a zdravotnímu systému se jedná o hlavní příčiny meziročního propadu hospodaření státního rozpočtu,“ uvedlo ministerstvo financí.Ministerstvo zároveň informovalo, že ze státního rozpočtu na boj s pandemií koronaviru šlo od loňského března do konce letošního července 404,3 miliardy korun. Přímá opatření například v podobě kompenzačních bonusů, programů Antivirus a dalších programů si vyžádaly 263,7 miliardy Kč. Odklad záloh daní vyčíslil úřad na 31,4 miliardy korun a výdaje na zdravotnictví v podobě nákupu ochranných prostředků, odměn zdravotníkům nebo oddlužení vybraných nemocnic na 109,2 miliardy korun. Za letošní leden až červenec ministerstvo financí celkovou pomoc z rozpočtu vyčíslilo na 186,2 miliardy korun.
„Tempo prohlubování tohoto deficitu v posledních dvou měsících výrazně zpomalilo, a to v důsledku uvolnění pandemických restrikcí a pozorovaného oživení ekonomiky. My si nadále myslíme, že hospodaření státu za celý letošní rok skončí nižším schodkem než schválených 500 miliard korun. Konkrétně očekáváme deficit 400 miliard korun,“ uvedl ekonom Komerční banky Martin Gürtler.
Dosavadní letošní vývoj i podle analytika Raiffeisenbank Víta Hradila potvrzuje, že schválený deficit 500 miliard korun nebude zapotřebí. „Za předpokladu, že podzim nepřinese vzedmutí další drtivé pandemické vlny spojené s nucenými ekonomickým uzavírkami, by se měl stav příjmové i výdajové strany státní pokladny dále zlepšovat. Nadále tak předpokládáme, že konečný letošní deficit dosáhne maximálně 400 miliard korun,“ uvedl.
Inkaso daně z přidané hodnoty stouplo ke konci července meziročně o 5,9 miliardy na 164,3 miliardy korun. Výběr daně z příjmu právnických osob meziročně stoupl o 26,4 miliardy korun na 76,5 miliardy korun.
Naopak inkaso daně z příjmů fyzických osob kleslo o 20 miliard na 55 miliard korun. V meziročním srovnání se podle ministerstva promítá vliv daňových změn účinných od roku 2021, zejména snížení základu daně o více než 25 procent a zvýšení slevy na poplatníka. Inkaso dále negativně ovlivnil kompenzační bonus vyplacený v průběhu roku 2021. „Inkaso v posledních měsících naopak navýšila výplata odměn zdravotníkům,“ uvedlo ministerstvo.
V případě výdajů rostly běžné výdaje. Na běžných výdajích stát ke konci července vydal 1,04 bilionu korun, meziročně o 102,2 miliardy více. Kapitálové výdaje naopak meziročně klesly o 8,6 miliardy na 73,7 miliardy korun.
Na sociálních dávkách stát vyplatil ke konci července 407,7 miliardy korun, meziročně o 10,2 miliardy korun více. Z toho na důchody šlo 310,8 miliardy korun.
Na celý letošní rok je schválen schodek státního rozpočtu 500 miliard korun. Loni, kdy byl výsledek ovlivněn dopady pandemie, skončil státní rozpočet ve schodku 367,4 miliardy korun. Na příští rok ministerstvo financí navrhuje schodek 390 miliard korun.
Hospodaření státu v mil. Kč:
leden-červenec | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 |
saldo | 19.676 | 9275 | -76.160 | -69.007 | -61.056 | -51.693 | -27.562 | 4490 | 25.704 | 75.628 | 24.974 | 16.584 | -9677 | -205.059 | -279.395 |
Zdroj: MF
(ČTK)