„Poptávka investorů se po tradičním prázdninovém útlumu vrátila nad průměr a lze očekávat, že vysoká bude i ve zbytku roku. Na druhou stranu nabídka zůstane utlumená. Podle našich výpočtů si totiž ministerstvo zajistilo kolem 80 procent všech letošních výpůjčních potřeb a svou pozornost přesouvá ke snížení potřeb skrze operace na sekundárním trhu pro roky 2022 a nově i 2023,“ uvedl ekonom Komerční banky František Táborský.
To je také podle něj hlavní důvod pomalejšího růstu výnosů státních dluhopisů proti úrokovým sazbám na finančních trzích. „Navíc srpnová čísla státního rozpočtu potvrdila lepší vývoj hospodaření oproti plánu a ukázala i riziko nižšího deficitu oproti naší prognóze 400 miliard korun. Proto podle nás tento trend bude pokračovat i ve zbytku roku,“ dodal.
Ministerstvo financí v červnové aktualizaci Strategie financování a řízení státního dluhu na rok 2021 uvedlo, že bude letos potřebovat na financování státního dluhu 740,7 miliardy Kč. To je o 12,3 miliardy Kč více, než úřad původně plánoval v dubnové aktualizaci.
(ČTK)
