Už název obce připomíná její zlatý původ. Vzácný kov se v okolí Zlatých Hor v Jeseníkách dobývalo zřejmě už na přelomu 10. a 11. století, i když o tom neexistují písemné podklady. Ty dokládají těžbu ve 13. století. Dobývací práce v podzemí skončily v roce 1872, protože se přestaly vyplácet.
Největšího rozkvětu dosáhla těžba v 16. století, kdy byly za městem v letech 1590 a 1591 nalezeny valouny o hmotnosti 1,38 a 1,78 kilogramů. Poté následoval úpadek těžby a následné pokusy o její obnovení již nikdy nedosáhly dřívější úrovně. Dodnes historickou těžbu připomíná turisticky atraktivní středověký skanzen na řece Olešnici, jehož součástí jsou i repliky hornických mlýnů a dřevěného hornického srubu.
Novodobá těžba začala v roce 1965 a skončila v 90. letech minulého století. „Poslední vůz zlatohorské rudy byl slavnostně vytěžen 17. prosince 1993,“ uvádí se na městském webu.
PSALI JSME: Česko má pod zemí zlato za stovky miliard korun (4): Pokusy o nové průzkumy a těžbu zatím neuspěly
Za celou historii těžby se zde vytěžily asi tři tuny zlata, přičemž v minulém století to bylo více než 1,2 tisíce tuny. Podle posledních expertních odhadů by se v Příčné hoře – několik kilometrů od Zlatých Hor – nachází až devět tun zlata.
Vloni oznámil státní podnik Diamo, že zahájil práce pro obnovení průzkumu zlatého ložiska. „Naším úkolem je hájit veřejné zájmy státu v oblasti využití superstrategických surovin EU a některých dalších surovin,“ citovala ČTK ředitele podniku Ludvíka Kašpara.
„Tímto projektem pokračujeme v plnění vládních usnesení z roku 2017 týkajících se nerostných surovin. Výsledky pomohou při budoucím rozhodování, pro které bude stěžejní mít dostatek relevantních informací o ložisku a možnostech jeho případného využití.“
PSALI JSME: Významná česká ložiska zlata (3): Vacíkov
(pes)
