Analytici podle průzkumu agentury Reuters očekávali o něco výraznější zvýšení základní sazby, a to o čtvrt procentního bodu na 1,75 procenta. Maďarská centrální banka se v červnu stala první centrální bankou v Evropské unii, která začala od vypuknutí pandemie nemoci covid-19 zvyšovat náklady na úvěry. Základní úrok v červnu zvýšila o 0,3 procentního bodu, k dalším zvýšením ve stejném rozsahu přikročila i v červenci a srpnu.
Náměstek guvernéra centrální banky Barnabás Virág dnes uvedl, že banka hodlá v posledním čtvrtletí pokračovat ve zvyšování základní úrokové sazby o 0,15 procentního bodu měsíčně. Dodal, že v prosinci banka provede přehodnocení své strategie.
Meziroční růst spotřebitelských cen v Maďarsku v srpnu zrychlil na 4,9 procenta z červencových 4,6 procenta. Cílem centrální banky je držet inflaci v rozpětí dvě až čtyři procenta. Za nynějším růstem inflace stojí zotavování ekonomiky, výpadky v dodavatelských řetězcích a také zdražování energií.
Centrální banka dnes předpověděla, že inflace bude na podzim pokračovat v růstu a ve zbytku roku se bude pohybovat nad pětiprocentní hranicí. Odhad celoroční inflace dnes banka zvýšila na 4,6 až 4,7 procenta z dříve předpokládaných 4,1 procenta. V příštím roce pak banka počítá s poklesem inflace na 3,4 až 3,8 procenta.
Zvyšování úroků zahájila už také Česká národní banka (ČNB). Ta svou základní úrokovou sazbu zvýšila v červnu a v srpnu, a to vždy o čtvrt procentního bodu. V současnosti se tak sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, nachází na 0,75 procenta. Analytici předpokládají, že ČNB do konce roku sazby zvýší ještě výrazněji.
(ČTK)
