Fed uvedl, že nákupy nejprve sníží o 15 miliard dolarů v listopadu a následně o dalších 15 miliard dolarů v prosinci. Předpokládá, že podobným tempem bude nákupy redukovat i v dalších měsících. Pokud tedy tempo snižování nezmění, měly by nákupy zcela skončit v červnu příštího roku.
Centrální banka nicméně potvrdila svůj názor, že nynější nárůst inflace je pouze přechodný a pravděpodobně nebude vyžadovat rychle zvyšování úrokových sazeb. Svou základní úrokovou sazbu Fed nadále drží v rozpětí nula až čtvrt procenta. Jakmile centrální banka zcela ukončí nákupy dluhopisů, mohla by podle agentury AP rozhodnout o zvýšení základní úrokové sazby.
„Inflace je zvýšená, což odráží především faktory, které by měly být přechodné,“ uvedla banka. „Nerovnováhy mezi nabídkou a poptávkou související s pandemií a znovuotevíráním ekonomiky přispívají k výraznému zvyšování cen v některých odvětvích,“ dodala.
Meziroční míra inflace ve Spojených státech se v září zvýšila o 0,1 procentního bodu ze srpnových 5,3 procenta. Vrátila se tak na třináctileté maximum 5,4 procenta, na kterém se nacházela také v červnu a v červenci.
„Jakmile pandemie ustoupí, problémy v dodavatelském řetězci poleví,“ uvedl na tiskové konferenci šéf Fedu Jerome Powell. „Jakmile se to stane, inflace sestoupí ze zvýšených úrovní. Samozřejmě je velmi nejisté, kdy se tak stane,“ dodal.
Hrubý domácí produkt (HDP) Spojených států se ve třetím čtvrtletí v přepočtu na celý rok zvýšil o dvě procenta. Růst největší ekonomiky světa tak prudce zpomalil z 6,7 procenta ve druhém kvartálu.
Tempo hospodářského růstu bylo ve třetím čtvrtletí nejpomalejší za více než rok. Ekonomika se potýkala se vzestupem počtu případů koronavirové nákazy a s přetrvávajícími problémy v dodavatelských řetězcích.
Nyní se však počty nově nakažených v USA snižují, zvyšuje se proočkovanost a Američané čím dál častěji vyrážejí utrácet peníze. Mnoho ekonomů proto předpokládá, že ve čtvrtém čtvrtletí se tempo růstu HDP vrátí k šesti procentům.
(ČTK)
