Podobné je to podle průzkumu i na Slovensku, kde se protI inflaci zajišťuje 38 procent lidí. Rozdíl mezi ČR a Slovenskem je ale ve struktuře aktiv, do kterých občané investují. Na Slovensku se těší většímu zájmu kapitálové trhy, například do akcií investuje 18 procent lidí a do investičních fondů dokonce 29 procent. V Česku je to v případě akcií 9,5 procenta lidí a u fondů pětina. Do kryptoměn vkládá prostředky na Slovensku přes 13 procent respondentů, což je více než jednou tolik oproti Česku.
„Výsledky nejsou v Česku v otázce zajištění proti inflaci povzbudivé. Je tu relativně vysoká skupina obyvatel, která se proti inflaci nezajišťuje, nebo to v brzké době neplánuje. Navíc jsou Češi stále velmi konzervativní v umístění volných prostředků,“ uvedl hlavní analytik CapitalPanda Jožo Perič. Zajímavostí podle něj je, že státní dluhopisy, které v Česku vláda vydává i pro drobné investory k pokrytí inflace, jsou na okraji zájmu a v průzkumu je uvedla jen 3,6 procenta respondentů.
Meziroční inflace v říjnu stoupla na 5,8 procenta, nejvíce od října 2008. Podle ekonomů má však inflace vrchol ještě před sebou a podle odhadů České národní banky by měla dokonce vystoupat na počátku příštího roku až k sedmi procentům a následně postupně klesat. Banky sice v posledních dnech v reakci na zvyšování úrokových sazeb Českou národní bankou začaly zvyšovat úročení spořicích účtů, které již v některých bankách přesahuje dvě procenta. Vzhledem k inflaci však vklady stále ztrácejí na hodnotě.
Průzkum uskutečnila agentura Ipsos mezi 315 respondenty v ČR a stejným počtem lidí na Slovensku.
(ČTK)
