Napjatá situace na trhu práce a výrazné zotavení z dopadů pandemie se spojily s globálními faktory, jako je narušení dodavatelských řetězců a rostoucí náklady na energie. To způsobilo, že státy ve střední a východní Evropě mají jednu z nejvyšších měr inflace na kontinentě.
„Rada při hodnocení celkového rozsahu nezbytného zpřísnění měnové politiky (…) zohlední data o výhledu inflace a hospodářského růstu i situaci na trhu práce,“ uvedla polská centrální banka. „Cyklus zpřísňování bude pokračovat v průběhu celého prvního čtvrtletí příštího roku. My se domníváme, že rada pro měnovou politiku zvýší sazby nejméně na tři procenta,“ poznamenal analytik Polského ekonomického institutu Jakub Rybacki.
Polská centrální banka v listopadu zvýšila svou hlavní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu. Bylo to více, než odhadovali analytici. Banka předtím čelila kritice některých ekonomů za to, že začala zpřísňovat měnovou politiku později než ostatní centrální banky v regionu.
Index spotřebitelských cen v Polsku v listopadu podle předběžných údajů vystoupil na 7,7 procenta. Výrazně překonal odhady analytiků a je nejvýše od roku 2000.
Polská vláda přijala soubor opatření, s jehož pomocí chce obyvatele před dopady inflace chránit. Naposledy tento soubor na konci listopadu rozšířila o snížení daně z přidané hodnoty (DPH) na dálkové vytápění. Předtím vláda ohlásila snížení daně z benzinu, plynu a elektřiny a hotovostní platby nízkopříjmovým domácnostem.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) na začátku listopadu překvapivě zvýšila základní úrokovou sazbu o 1,25 procentního bodu na 2,75 procenta. Šlo o nejvýraznější zvýšení sazeb od roku 1997. Guvernér ČNB Jiří Rusnok v rozhovoru s agenturou Reuters na konci listopadu uvedl, že banka nemusí po výrazném zvýšení úrokových sazeb v září a listopadu spěchat s jejich dalším růstem. Reuters připomíná, že ČNB si ve zvyšování úrokových sazeb ve středoevropském regionu počíná nejagresivněji.
Maďarská centrální banka v polovině listopadu v souladu s očekáváním zvýšila svou základní úrokovou sazbu o 0,3 procentního bodu na 2,1 procenta.
(ČTK)
