Maďarská centrální banka se loni v červnu stala první centrální bankou v Evropské unii, která začala od vypuknutí pandemie nemoci covid-19 zvyšovat náklady na úvěry. Zvyšování úroků vloni zahájily rovněž centrální banky v České republice a Polsku.
Meziroční míra inflace v Maďarsku v prosinci zůstala na 14letém maximu 7,4 procenta. Guvernér centrální banky György Matolcsy v prosinci uvedl, že zvyšování úroků bude pokračovat, dokud nenastane udržitelný sestup výhledu inflace do blízkosti tříprocentního cíle banky.
Analytici podle průzkumu agentury Reuters očekávají, že růst maďarské ekonomiky v letošním roce zpomalí na 4,8 procenta z předpokládaných více než šesti procent v loňském roce. U průměrné roční inflace letos naopak očekávají vzestup na desetileté maximum 5,5 procenta z loňských 5,1 procenta. To představuje nepříjemné vyhlídky pro premiéra Viktora Orbána, který bude v letošních parlamentních volbách poprvé od nástupu k moci v roce 2010 čelit jednotné frontě opozičních stran.
Česká národní banka (ČNB) v prosinci zvýšila svou základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 3,75 procenta. Základní úrok tak vloni celkově vzrostl o 3,5 procentního bodu a dostal se na nejvyšší úroveň od roku 2008.
(ČTK)
