Sankce vyvolaly obavy, zda evropské energetické podniky budou schopny získat uhlí z Ruska, které je v Evropě největším dodavatelem termálního uhlí. To se používá v uhelných elektrárnách. Spotřebu regionu pokrývá ze 60 až 70 procent. Vysoké ceny zemního plynu pak znamenají, že je stále výhodnější spalovat při výrobě elektřiny uhlí než plyn.
„Energetické společnosti z EU – a dokonce i (kupci) v Tichomoří – upouštějí od nákupů nových tun ruského uhlí,“ uvedl analytik jedné z firem obchodující s uhlím.“Proto zde máte kupující, kteří se snaží nahradit současné závazky a snaží se koupit více uhlí z jiných zemí.“
Analytik rovněž upozornil, že dostupnost ruského uhlí byla již omezená kvůli logistickým problémům souvisejícím s koronavirovou pandemií. Horší byla také dostupnost uhlí z dalších důležitých zemí, jako je Kolumbie a Jihoafrická republika. Od minulého týdne, kdy Rusko napadlo Ukrajinu, se však objevují skutečné obavy ohledně plnění dodávek. Kupující z jihoevropských a středomořských zemí se rovněž kvůli válečnému konfliktu obávají narušení vývozu z přístavů u Černého moře.
Podle jednoho z polských obchodníků zřejmě Polsko zavede v reakci na ukrajinskou invazi zákaz na dovoz uhlí z Ruska. Zatím sice žádný zákaz nebyl oficiálně oznámen, velké společnosti se ale podle něj už zdráhají nakupovat ruské uhlí.
Británie navíc v pondělí uvalila zákaz vstupu všech ruských lodí do britských přístavů. Není ale zatím zcela jasné, do jaké míry to ovlivní dovoz uhlí.
Jeden z analytiků také poukázal na propojení trhu s uhlím a trhu s plynem v souvislosti s obavami, že na Ukrajině by mohl být poškozen systém tranzitních plynovodů nebo že by ruský prezident Vladimir Putin zakázal vývoz. „Riziko odvety v podobě omezení toku plynu je samozřejmě spojeno se (zvýšením ceny) uhlí,“ uvedl.
Evropa a její spojenci zavedli proti Rusku sankce za jeho invazi na Ukrajinu. Sankce se zatím nezaměřují na konkrétní dodávky energií, zákaz účasti v globálním platebním systému SWIFT ale pravděpodobně ztíží odběratelům zajištění dovozu.
(ČTK)
