Největší ekonomika ve střední Evropě v kategorii rozvíjejících se trhů se potýká s nejvyšší inflací za 21 let. Míra inflace zde v lednu vystoupila na 9,2 procenta.
Konflikt na Ukrajině v sousedním Polsku umocňuje obavy z dalšího růstu inflace a zpomalení ekonomiky. Zlotý se propadl pod psychologicky významnou úroveň pět zlotých za euro, což přimělo některé ekonomy upravit své prognózy jen několik dní před dnešním rozhodnutím o sazbách.
Vyšší ceny pohonných hmot spolu s dalším růstem cen téměř všech komodit pravděpodobně posunou inflaci v letošním roce nad 8,4 procenta, uvedli ekonomové Bank Pekao.
Stejně jako ostatní země střední a východní Evropy se i Polsko potýká s nedostatkem pracovních sil a s rychle rostoucími mzdami v kombinaci s globálními faktory, jako je narušení dodavatelského řetězce, rostoucí náklady na energii a situace na Ukrajině. To způsobuje, že tyto státy mají jednu z nejvyšších měr inflace na evropském kontinentu.
Česká národní banka v únoru zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 4,5 procenta. Ta je tak nejvyšší od počátku roku 2002. Podle analytiků se blíží svému vrcholu a další zvýšení by již nemělo být tak výrazné.
Maďarská centrální banka se loni v červnu stala první centrální bankou v Evropské unii, která začala od vypuknutí pandemie nemoci covid-19 zvyšovat náklady na úvěry. Svou základní úrokovou sazbu zvýšila naposledy v únoru, a to o půl procentního bodu na 3,4 procenta.
(ČTK)
