Dopad ruské invaze na Ukrajinu už oslabuje hospodářské zotavení eurozóny z propadu způsobeného pandemií, sdělila Bundesbank. Situace by se ale podle ní pro země platící eurem a zvlášť pro výrobní velmoc Německo ještě výrazně zhoršila, pokud by události na Ukrajině vedly Evropskou unii k zastavení dovozu ruské ropy, zemního plynu a uhlí.
„Ve scénáři vážné krize by reálný HDP v letošním roce klesl téměř o dvě procenta ve srovnání s rokem 2021,“ uvedla centrální banka. „Míra inflace by navíc byla po delší dobu výrazně vyšší,“ dodala.
V roce 2020, prvním roce koronavirové pandemie, se HDP propadl o 4,6 procenta. V roce následujícím se však německá ekonomika znovu postavila na nohy a vykázala růst o 2,9 procenta. Bundesbank poukázala na to, že modelové výpočty podléhají značným nejistotám a že budoucí vývoj mohou jak nadhodnocovat, tak i podhodnocovat.
Německá ekonomika je největší v Evropě a je na ní závislá řada českých podniků. Únorová prognóza České národní banky (ČNB) očekává letos růst české ekonomiky o tři procenta. Novou prognózu, která už vezme v úvahu dopady války na Ukrajině, zveřejní ČNB na začátku května.
(ČTK)
